Radomský místostarosta Ryszard Falek v rámci své práce chodí na mnoho slavností a shromáždění k různým příležitostem, na kterých se často hraje nebo zpívá státní hymna. „Všiml jsem si, že zrovna s touto částí slavností to nevypadá dobře,“ posteskl si v dopise, který poslal ředitelům základních škol a z kterého cituje Gazeta Wyborcza.

Připomíná jim, že podle nařízení ministerstva školství i podle osnov prvňáci mají vědět, že polskou hymnou je Dombrowského mazurka, děti ve čtvrté třídy by ji měly umět správně zpaměti zazpívat. „Vlasteneckou povinností každého Poláka je znát státní hymnu,“ napsal Falek ředitelům škol a požádal je, aby ministerské nařízení ani osnovy nebrali na lehkou váhu.

Šéf školského úřadu v Radomi Leszek Požyczka přiznává, že se znalostí hymny ve školách ve městě je to různé. Někde se podle něho jen hraje z reproduktorů, jinde ji žáci zpívají. „Když se zpívá, vypadá to lépe a slavnost dostává patřičnou vážnost,“ říká.

Iniciativa radomského místostarosty se líbí poslanci Markovi Suskému z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). „Znalost hymny je něčím, co vytváří v národu vazby,“ tvrdí. Připomněl, že Dombrowského mazurka navazuje na boj Poláků za nezávislost a myslí si, že stojí za to, aby ho „Poláci, velký evropský národ s krásnými dějinami“, znali.

Slova hymny si pletou také politici

Čas od času se ukazuje, že s hymnou nemají problémy jen polští školáci. Její slova pletou také politici, média při tom před několika lety přistihla i samotného šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, který na vlastenectví založil svou politickou kariéru.

Dombrowského mazurka vznikla během napoleonských válek v Itálii jako Píseň polských legií. Ve druhé polovině 20. let minulého století polský parlament rozhodl, že stane státní hymnou.