Kliknutím zvětšíte„Manželství je nesmyslná instituce. Jako patnáctileté dítě jste prodáni a složíte přísahu, které nerozumíte, a pak třicet a více let litujete a už s tím nemůžete nic dělat.“ Taková slova si v pozdějším věku zapsala legendární rakouská císařovna Alžběta Bavorská, známější pod jménem Sisi (někdy se používá i přepis Sissi). Zatímco zejména ve starších filmech je život této ženy vykreslován jako pohádka, ve skutečnosti byl mnohem temnější. Jednu z nejnáročnějších kapitol v něm představovalo mateřství.
O Sisi je známo, že své potomky milovala, a když dva z nich zemřeli, pokaždé se psychicky zhroutila. S výjimkou nejmladší dcery se svými dětmi ale neudržovala bližší vztah. Důvodů pro to bylo několik. Tím hlavním bylo, že se svými vlastními potomky nesměla trávit mnoho času. Její tchyně, ambiciózní matka Františka Josefa I., zakázala své snaše děti vychovávat, neboť je považovala v první řadě za potomky říše, a také chtěla, aby byly vychovány podle jejích představ. Sisi s tím nemohla nic dělat.
Některé zdroje ale rovněž zmiňují, že Alžběta Bavorská na mateřství nebyla stavěna, a nesnášela těhotenství. Částečně i proto, že byla nezdravě posedlá štíhlostí, ke které si dopomáhala mnohdy extrémními metodami. Rovněž jí vadilo, jak se k ní na vídeňském dvoře chovají. „Nesla těžce myšlenku, že je degradovaná na pozici jakéhosi stroje, jehož jediným úkolem je co nejrychleji porodit zdravé a nejlépe mužské potomky,“ dodává server Die Welt der Habsburger.
Definitivní rezignace na mateřství ale u Sisi nastala až poté, co svedla neúspěšný boj o své vlastní děti právě s matkou svého manžela. Veškeré iluze o tom, jakou bude matkou, císařovně vzal už její první porod, kdy jí novorozenou dcerku tchyně odebrala prakticky pár hodin poté, co se narodila. Příběh Žofie Frederiky, první dcery Alžběty Bavorské, otevírá nový seriál Deníku o dětech Sisi.
Nezralá matka
Příběh seznámení a zamilování rakouského císaře Františka Josefa I. a jeho tehdy patnáctileté sestřenice Alžběty Bavorské je všeobecně známý. Mladý pár se vzal v dubnu 1854 a k velké radosti panovnické rodiny i dvora se poměrně rychle podařilo počít několik dětí – poprvé Sisi otěhotněla pouhé dva měsíce po svatbě. „První tři potomky porodila císařovna v rychlém sledu – dvě dcery narozené v letech 1855 a 1856 následoval v roce 1858 dlouho očekávaný dědic trůnu Rudolf. Takže trojnásobnou matkou byla Sisi už ve svých jednadvaceti letech,“ zmiňuje oficiální web zámku Schönbrunn.
Jenže místo, aby mateřství přineslo císařovně Alžbětě radost, jen utvrdilo trápení, které mladá žena prožívala na vídeňském dvoře, kde trpěla nedostatkem osobní svobody a spadala pod přísnou nadvládu své tchyně a zároveň tety, arcivévodkyně Žofie Bavorské. Když pátého března 1855 přivedla na svět svou první dcerku, tchyně jí nemluvně vzala. „Alžběta děvčátko nejenže nesměla ani kojit, ale dokonce ji tchyně bez císařovnina souhlasu nechala pokřtít – dítěti dala jméno po sobě, Žofie,“ připomíná server History Extra.
Císař František Josef I. a císařovna Alžběta Bavorská zvaná Sisi s prvorozeným dítětem - dcerou Žofií Frederikou. Dívka zemřela jako dvouletá na infekci
Alžbětiny plačtivé žádosti u manžela nezabraly, tchyně jí dokonce zakazovala trávit s malou Žofií Frederikou více času, než by stačilo na letmý pohled.
Brzy se ukázalo, že nejde jen o nějaký dočasný rozmar. Když psychicky zničená Sisi ani ne o rok později porodila další dceru, Giselu, postupovala její tchyně úplně stejně. „Císařovna opravdu neměla mnoho příležitostí se dostat ke svým dětem blíže. Jejich výchova šla zcela mimo ni. Částečně to bylo proto, že její tchyně arcivévodkyně Žofie považovala svou snachu za příliš nezkušenou a nedospělou na to, aby zvládla tak důležitý úkol, jako je výchova potomků císaře,“ připomíná server Die Welt der Habsburger.
Babička matkou
Pravdou ovšem je, že zatímco i kvůli těmto krokům je většinou Sisina tchyně Žofie vykreslována jako ta špatná, k odebrání dětí ji vedlo mimo jiné to, že se Alžběta stavěla proti tradiční roli císařovny. „Nesnažila se být oddanou tichou manželkou, ani milující matkou a rozhodně nechtěla být reprezentativní postavou rozsáhlého impéria,“ zmiňuje server Austra.info. Arcivévodkyně Žofie se tím pádem bála, že by mohla mít Sisi na děti špatný vliv.
Připomenout je potřeba také to, že i u jiných dvorů měly císařské či královské matky mnohdy se svými dětmi pramálo kontaktu. Alžběta Bavorská tak v tomto ohledu až tak nevyčnívala. „Pro panovnice, respektive ženy panovníků, bylo běžné, že jejich děti byly odevzdány primárně do rukou tutorů a guvernantek,“ doplňuje server Die Welt der Habsburger. A arcivévodkyně Žofie se o svá vnoučata opravdu starala a stala se pro ně v podstatě druhou matkou.
Z pohledu Sisi ale samozřejmě bylo odebrání jejich dětí do nebe volající nespravedlností. „Vzala mé děti. Bylo mi dovoleno je vidět, jen když mi Žofie Bavorská dala své svolení. Když jsem šla své děti navštívit, vždy musela být u toho. Nakonec jsem se jí musela podvolit, a děti jsem vídala jen zřídkakdy,“ zapsala si v pozdějších letech Alžběta Bavorská.
Nový seriál o potomcích císařovny Alžběty Bavorské
Nový seriál Deníku se věnuje osudům potomků proslavené rakouské císařovny a české a uherské královny Alžběty Bavorské, známější pod přezdívkou Sisi, manželky císaře a krále Františka Josefa I.
Alžběta Bavorská a František Josef I. měli spolu celkem čtyři potomky:
- arcivévodkyni Žofii Frederiku (1855-1857),
- arcivévodkyni Giselu (1856-1932),
- korunního prince Rudolfa (1858-1889),
- arcivévodkyni Marii Valerii (1868-1924).
Seriál vypráví nejen příběh mateřství legendární Sisi, ale také životní osudy jejích dětí.
Čtenáři jednotlivé příběhy najdou každé dva týdny na webu Deníku.
Osudová cesta do Uher
Její rezignace na boj o výchovu vlastních dětí ovšem nenastala hned, nýbrž po tragické události, která zasáhla Habsburky v roce 1857. Když už byly na světě obě Alžbětiny dcerky, Žofie Frederika i mladší Gisela, povedlo se arcivévodkyni konečně manžela uprosit, aby si promluvil se svou matkou ohledně Sisina přístupu k potomkům. „Císařovna kvůli nemožnosti být s dětmi trpěla depresemi a začaly se u ní projevovat poruchy příjmu potravy,“ doplňuje web History Extra.
Debaty skončily částečným triumfem Alžběty, neboť jí tchyně povolila brát si dcery alespoň na zahraniční cesty. A tak když se císařský pár v roce 1857 vypravil do Uher, které Alžběta zbožňovala, jely s nimi i dvouletá Žofie Frederika a desetiměsíční Gisela, a císařovna se o ně mohla starat sama.
Jenže obě děvčátka na cestě onemocněla. Batolata začaly trápit vysoké horečky a silný průjem. Zatímco mladší Gisela se z nemoci dostala poměrně rychle, organismus Žofie nevydržel. „Střevní infekci dvouleté dítě podlehlo,“ uvádí server Time Travel Vienna. Žofie Frederika zemřela své matce v náruči. Později se spekulovalo, že mohla být nakažena tyfem, to se ale nepotvrdilo.
Smrt prvorozené dcery Alžbětu Bavorskou psychicky zničila. Mezi ní a jejím mužem to vyvolalo další krizi, navíc ji tchyně Žofie z celé tragédie vinila. „Smrt dcery u Sisi posílila deprese a vyčerpání,“ doplňuje server Die Welt der Habsburger.
Arcivévodkyně Žofie Frederika, první dítě císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty Bavorské zvané Sisi, zemřela ve dvou letech pravděpodobně na střevní infekci. Sisi se po smrti dcery psychicky zhroutila
To vedlo k tomu, že císařovna boj o výchovu svých dalších dětí vzdala, a nevybudovala si k nim bližší vztah. „Ve svém zármutku a sžíraná pocitem viny se Sisi držela daleko od své přeživší dcery Gisely,“ uvádí server History Extra. A ani když další rok porodila svého jediného syna Rudolfa, neměla už arcivévodkyně Alžběta poté, co jí dítě opět tchyně odebrala hned po porodu, sílu o potomka bojovat. a raději to hned vzdala. Zasáhla, až když viděla, jak její syn při výchově podle tchynina nařízení trpí.
7
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
