Zákon už počátkem měsíce poměrně hladce prošel britským parlamentem a očekávalo se, že v plánovaném hlasování posvětí novou metodu i horní komora parlamentu. První děti by se tak touto cestou mohly narodit zřejmě už příští rok.

Metoda vyvinutá na univerzitě v Newcastlu má především zabránit přenosu genetických onemocnění z matky na dítě. Tváří rodičů, pro které nový zákon znamená naději, se stala Sharon Bernardiová, jejíchž sedm dětí podlehlo takzvaným mitochondriálním onemocněním. „Jsem naprosto ohromena," citovala ji stanice BBC poté, co zákon prošel přes parlament.

Při postupu je použita DNA dvou rodičů a jedné dárkyně, která zůstane v anonymitě. Takto narozené dítě by mělo 0,1 procenta DNA od dárkyně, zbytek by pocházel od rodičů. Podle lékařů takový zásah nijak neovlivňuje vlastnosti, vzhled či schopnosti dítěte.

„Nehrajeme si tu na Boha, jen zajišťujeme, aby dva rodiče mohli mít zdravé děti," podpořil novelu konzervativní premiér David Cameron. Opačného názoru je ale 
50 europoslanců, kteří na Camerona před včerejším hlasováním apelovali, aby zákon ještě odmítl s poukazem, že porušuje evropskou legislativu.

„Je eticky a právně nepřípustné, abychom umožnili vznik embryí s DNA ze tří rodičů. Žádná lékařská technika nemůže narušit mezinárodně odsouhlasený zákaz modifikace lidských plodů," citoval list The Telegraph slovenského europoslance Miroslava Mikolášika.

Bývalý arcibiskup zákon podporuje

Před hlasováním prostřednictvím britského listu The Times apelovala na Sněmovnu lordů i skupina italských poslanců. „Mohlo by to mít nekontrolovatelné a nedozírné následky, které ovlivní budoucí generace a genetické dědictví celého lidstva," napsali italští zákonodárci. Proti nové metodě se staví i řada náboženských představitelů, 
v anglikánské církvi má však i vlivného zastánce. „Pokud nebudeme moci udělat žádnou změnu, pak znemožníme zlepšení života těch, kteří trpí. Otočení se zády k této možnosti je bezcitné," napsal v komentáři pro list Daily Mail bývalý biskup z Canterbury George Carey, který je nyní členem Sněmovny lordů.

DNA

Expert na mitochondriální onemocnění Jiří Zeman: Máme tu páry, kterým by nová metoda pomohla

Jiří ZemanVadné mitochondrie mohou způsobit přes dvě stě onemocnění. Často je nemožné rozpoznat je předem, říká Jiří Zeman z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se těmito onemocněními zabývá.

Znamená metoda umělého oplodnění s použitím mitochondrií třetí osoby zásadní přelom?
Je to nepochybně přelom právní. Technicky je to však možné už řadu let, byť se 
v praxi dosud nic takového nedělalo.

Jak takový postup vypadá?
Metoda spočívá v tom, že 
k umělému oplodnění se používá otcova spermie a vajíčko od dárkyně, do kterého bylo po odstranění jádra dárkyně vloženo jádro matky.
V takto pro oplodnění připraveném vajíčku je tedy jádro budoucí matky s jaderným genomem a mitochondrie dárkyně s mitochondriálním genomem.
Budoucí dítě tak získává genetický materiál od tří rodičů: jaderná DNA je složena z informací od biologického otce a matky a mitochondriální DNA od dárkyně. Nová metoda tak umožňuje, aby 
i ženy s poškozenou mitochondriální DNA mohly mít zdravé děti, ale mitochondriální genom dítěte bude pocházet od zdravé dárkyně.

Jak vnímáte námitky poukazující na etickou problematičnost britského kroku? Měl by se podobný zákon zavést v ČR?
To opravdu nechci soudit. Sám to vnímám spíše z pragmatického lékařského hlediska, ale pokud s touto metodou někdo nesouhlasí 
z etického hlediska, má na to samozřejmě plné právo.

Pro jak velkou část populace může tato metoda znamenat pomoc?
Mitochondriální onemocnění se obecně objevuje zhruba jednou na 5000 porodů. Na Klinice dětského a dorostového lékařství, která má s diagnostikou těchto onemocnění velké zkušenosti, jsme zatím zaznamenali více než 500 pacientů ze všech regionů Česka.

Kolik takzvaných mitochondriálních nemocí existuje? Dají se předem odhalit?
Mitochondriální poruchy energetického metabolismu představují velice rozmanitou skupinu více než 225 různých onemocnění.
Prenatální diagnostika 
v rodinách s mitochondriálním onemocněním, která jsou způsobena mutacemi 
v jaderné DNA, se provádí vyšetřením vzorku odebraného z plodové části placenty zhruba v 11. až 12. týdnu těhotenství.
Přesto však bývá zjištění zmíněných onemocnění nejen obtížné, ale často i nemožné.