Důkazy z databáze nosorožčí DNA, která propojila rohy zabavené obchodníkům a pytlákům s konkrétními utracenými kusy, už byly použity ve 120 trestních řízeních. V posledním čísle odborného časopisu "Current Biology" (Současná biologie) to uvedla Cindy Harperová, šéfka výzkumného týmu veterinární genetiky na Jihoafrické  univerzitě v Pretorii. Informuje o tom agentura DPA.

Vědci uvedli devět konkrétních případů, kdy databáze DNA z těl mrtvých nosorožců pomohla usvědčit pachatele a vynést tvrdé tresty. Jeden mosambický pytlák byl odsouzen k 29 letům ve vězení díky tomu, že se na základě DNA podařilo prokázat, že jím nabízené rohy pocházejí z nosorožců upytlačených v jihoafrickém národním parku Kruger.

Databáze nosorožčí DNA obsahuje v současnosti vzorky 20 tisíc zvířat, přičemž víc než polovina byla získána z těl nosorožců (živých i mrtvých) a zbytek pochází z rohů. Díky podpoře jihoafrických vládních orgánů se podařilo databázi rychle rozšířit, ale má-li sloužit ještě lépe, musí dojít ke koordinované mezinárodní spolupráci. Nosorožčí rohy totiž představují sice ilegální, ale vysoce ziskový vývozní artikl, který z Afriky směřuje zejména do Asie.

"Genetická databáze nosorožců poskytuje informace o individuálních shodách, které se podobně jako lidské profily DNA mohou při trestním řízení použít jako přímý důkaz," uvedla Harperová. 

V Jihoafrické republice žije podle oficiálních odhadů kolem 20 tisíc nosorožců, což představuje největší populaci nosorožců na světě. V posledních deseti letech ale pytláci vybili při nelegálním lovu víc než sedm tisíc afrických nososorožců. Jen v Jižní Africe jich každoročně utratí asi tisíc. Zaměřují se na bílé a na kriticky ohrožené černé nosorožce, které vybíjejí kvůli jejich rohům. Ty se používají především v Asii v takzvané tradiční medicíně.