Titulky všech hlavních polských deníků jsou si v posledních dnech podobné: Spalničky na hranici Varšavy. 17 nových případů v Mazovsku. Spalničky v Pomořansku. Polští hygienici a lékaři bojují s tímto virovým onemocněním již ve čtyřech vojvodstvích a jejich snahy připomínají boj s větrnými mlýny.
Podle průzkumů se totiž 47 procent Poláků domnívá, že by měli mít právo odmítnout očkování, a stále více rodičů s dětmi na povinné očkování ani nedochází. Podle hygieniků jich před osmi lety nepřišlo 3000, v roce 2015 jich bylo 23 tisíc a loni již přes 30 tisíc. Sejm navíc v posledních dnech řešil novelu občanského zákoníku, která měla u paragrafu o očkování vymazat adjektivum „povinné“.
Tuto změnu požadovalo v petici, kterou poslancům před prázdninami předalo občanské hnutí STOP NOP, 120 000 Poláků. Podle hnutí neexistují důkazy, že očkování snižuje riziko onemocnění. „Diskutujme, bavme se o tom, zde dnes ale žádná diskuse na toto téma není,“ apelovala Justyna Socha ze STOP NOP při jednání zdravotního výboru polského parlamentu. „Sejm je místem, kde mohou občané předkládat svá témata. Zda jsou správná, nebo špatná, to už je úplně jiná záležitost,“ podpořil ji poslanec Andrzej Sośnierz ze strany Právo a Spravedlnost. „Jenže to si pak můžeme promluvit i o tom, zda je země kulatá, nebo placatá,“ okomentoval výzvu vedoucí nejvyšší lékařské rady Andrzej Matyja. A na skepsi měl nárok. Jedno z hesel, které se v boji proti povinnému očkování v Polsku používá, totiž zní: „Ani Ježíš nebyl očkovaný!“
Situace je vážná
Proto druhá strana bije na poplach. „Kvůli snižující se proočkovanosti hrozí, že se vrátíme do stavu před zavedením povinných očkování, kdy jsme měli epidemie spalniček každé dva roky, onemocnělo při nich na 200 tisíc lidí a zemřelo až 400 dětí,“ varoval v deníku Gazeta Wyborcza epidemiolog Paweł Grzesiowski. „Zdá se, že i někteří antivakcinisté jsou vyděšeni. Chodí mnohem více dětí. A to je dobrá zpráva, protože situace je opravdu vážná,“ doplnila pediatrička Barbara Kamińska v TVN24.
Sejm nakonec zrušení povinného očkování zamítl. „Ale už jen to, že se to projednávalo v parlamentu, symbolicky ukazuje, kam až se naše společnost dostala,“ posteskl si předseda zdravotního výboru Bartosz Arłukowicz z Občanské platformy.
Spalničky v Evropě 2018
Onemocnění netrápí zdaleka jen Polsko. Smutným lídrem je letos Ukrajina. Zde lékaři potvrdili téměř 33 tisíc případů (z toho 21 tisíc u dětí), což je osmkrát více než ve stejném období loňského roku.
V celé EU bylo během prvního pololetí postiženo přes 41 tisíc lidí, což je nejvíce za posledních osm let. Pro srovnání: v roce 2017 bylo evidováno necelých 24 tisíc případů, před dvěma lety pouze 5 tisíc. V Rumunsku onemocnělo od začátku roku 5,1 tisíce lidí, ve Francii 2,7 tisíce, v Řecku 2,2 tisíce.
V Česku bylo letos do konce srpna evidováno 157 onemocnění, nejhorší byla situace v dubnu, kdy se i u nás hovořilo o epidemii.
ZDROJ: WHO, MZ ČR, UP