Většina těch, kteří odcházejí do Sýrie a do Iráku, jsou v Německu narození muži, jejichž rodiny ale do spolkové republiky přišly ze zahraničí. Asi osmina bojovníků nebo spolupracovníků IS jsou konvertité, pětina jsou ženy. Výjimečně na území ovládané Islámským státem vyjíždějí také mladiství.

Z celkového počtu 780 islamistů, což je údaj za blíže neupřesněné delší období, jen loni teroristické organizace v Sýrii a Iráku odjely z Německa podpořit asi dvě stovky lidí. Ne u všech má Spolkový úřad na ochranu ústavy důkazy, že se skutečně podíleli na bojích.
Disponuje ale důkazy o tom, že asi 130 lidí z Německa v Sýrii nebo v Iráku přišlo o život. Zhruba třetina z téměř 800 islamistů je nyní zpátky ve spolkové republice. U asi 70 z nich má BfV jasné důkazy o tom, že se zapojili do bojů. Civilní rozvědka je považuje za vysoce rizikové.

Monitoruje také extremistickou salafistickou scénu, k níž počítá 8350 lidí, zatímco v roce 2014 to bylo 7000 osob a rok předtím ještě o 1500 méně. Tajná služba upozorňuje také na aktivity salafistů, kteří se do svých řad snaží získat uprchlíky přicházející do Německa.
Pokud jde o běžence samotné, vychází BfV z toho, že se mezi nimi v některých případech ukrývají aktivní nebo bývalí členové a spolupracovníci teroristických organizací. Bezpečnostní úřady dostaly v tomto ohledu od kontrarozvědky informace o více než stovce osob.
Výroční zpráva se zabývá mimo jiné také zahraniční špionáží a konstatuje, že stejně jako v roce 2014 byly na německém území nejaktivnější Rusko, Čína a Írán.