„Nechci předstírat, že podporuji neúspěšný koncept, který se nazývá Bosna a Hercegovina," uvedl Dodik. Přesto je prý připraven pracovat „na udržení takové Bosny, jakou předpokládá ústava".

Podle něj je dnes ale „Bosna a Hercegovina místem, které si nikdo nepřeje, s výjimkou několika idealistů v Sarajevu, kteří se ji snaží udržet". „Z racionálního hlediska neprospívá nikomu," poznamenal Dodik a dodal, že bez konsensu mezi třemi konstitutivními národy Srby, Bosňáky a Chorvaty ohledně jejího fungování Bosna zanikne.

Daytonská dohoda

Zemi tvoří na základě daytonské dohody dvě entity – Republika srbská a bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH), které spojují reálně slabé centrální instituce, jež se drží jen díky vůli mezinárodního společenství. Přibližně polovinu z 3,5 milionu obyvatel tvoří Bosňáci (dříve Muslimové), třetinu Srbové a 15 procent Chorvaté.

Povzbuzen vítězstvím svého Svazu nezávislých sociálních demokratů (SNSD) v nedávných obecních volbách Dodik znovu připomněl myšlenku uspořádat referendum o nezávislosti Republiky srbské. „Myslím na to, velmi o tom přemýšlím," poznamenal.

Zároveň poukázal na to, že tato slova mohou být proti němu použita před soudem, protože „v Bosně a Hercegovině nemáme právo myslet". „Jestliže myslíte, jste okamžitě považováni za největšího nepřítele", zatímco členové „Islámského státu se tady svobodně procházejí", prohlásil s narážkou na zhruba tři stovky Bosňáků, kteří odešli do Sýrie a Iráku bojovat v řadách džihádistické organizace Islámský stát (IS).