Donald Trump stávající podobu íránské jaderné dohody z roku 2015 opakovaně zpochybnil a označil ji za "jednu z nejhorších" smluv, jaké kdy Spojené státy podepsaly. Dohody zavazovala Írán k omezení íránského jaderného programu výměnou za odvolání ekonomických sankcí proti němu. Signatáři dohody se stalo šest světových mocností: USA, Británie, Francie, Německo, Čína a Rusko. 

Americký prezident se musí v pátek rozhodnout, jestli hodlá dohodu nadále respektovat, a pokud ano, rozhodnout v sobotu o její opětovné certifikaci. Informuje o tom agentura DPA.

Podle dřívějších Trumpových prohlášení z října loňského roku Írán dohodu nedodržuje a její opětovné certifikace tedy nedávají smysl. Spojené státy proto podle jeho slov hodlaly zavést nové, tvrdé protiíránské sankce a zablokovat "všechny cesty“ Teheránu k jaderné zbrani". Proti Trumpovu prohlášení protestoval nejen Írán, ale například také Rusko s tím, že každá změna dohody vede k jejímu zrušení.

Také Evropská unie prosazuje to, aby íránská jaderná dohoda v podobě z roku 2015 pokračovala i nadále. "Dohoda je nejen zásadní pro zajištění bezpečí v daném regionu, ale její zpochybňování vysílá nebezpečný signál, neboť v dnešní době se začínají k jaderným zbraním upínat i jiné země po celém světě," varovali podle DPA ministři zahraničí Německa, Francie a Británie, kteří se sešli v Bruselu k jednání se svým íránským protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem.

"Německo, Francie, Británie a Evropská unie si plně uvědomují, že Írán bude pokračovat v dodržování dohody jen za předpokladu, že Spojené státy budou plně dodržovat její pravidla," uvedl po těchto jednáních na svém twitterovém účtu Zaríf.

Podobně se vyjádřila také místopředsedkyně Evropské komise a šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. "Dohoda funguje ve smyslu, že plní svůj hlavní cíl, tedy udržuje iránský jaderný program pod kontrolou," poznamenala dále Mogheriniová.

"Protože Írán dohodu dodržuje, není důvod přehodnocovat sankce. Proto vyzýváme všechny naše spojence, a to i Spojené státy, aby pomohly dohodu udržet a ještě víc ji naplnit," uvedl německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson prohlásil, že ti, kdo se staví proti jaderné dohodě, by měli přijít s lepším řešením, "protože takové jsme dosud neviděli". Írán ale musí dokázat, že je "dobrým sousedem" okolním zemím, konstatoval Johnson, přičemž zdůraznil potřebu souběžných rozhovorů s íránskou vládou o krizi v Jemenu, o válečném konfliktu v Sýrii a o dalších otázkách.

Zaríf na oplátku uvedl, že existuje "silný konsensus", že Íránci mají právo na všechny výhody, jež z jaderné dohody vyplývají. Podle DPA evropští ministři uznali, že je třeba udělat víc pro podporu toho, aby jaderná dohoda byla pro Írán ekonomicky výhodnější.

Právě ekonomické otázky patřily mezi klíčové příčiny, které spustily nedávnou vlnu protestů v Íránu, při nichž bylo zabito 18 demonstrantů a další tisíce byli zatčeni. Dalšími důvody nepokojů byly politika Teheránu na Blízkém východě a náboženské zřízení země.

EU čelí v této souvislosti kritice, že nedokázala brutální potlačení nepokojů ze strany íránskou vládou rychle a jednoznačně odsousdit, a to zjevně jen kvůli tomu, aby nepodkopala jadernou dohodu.