Poprvé po mnoha týdnech se zdá, že Ukrajina a Rusko by mohly najít společnou řeč. Podmínky dohody z Ženevy, kterou ve čtvrtek večer odsouhlasili ministři zahraničí EU, Ruska, USA a Ukrajiny, vypadají na první pohled jasně (viz infobox).

Jenže už včera se začalo ukazovat, že každá ze stran konfliktu si je může vykládat po svém. Mluvčí doněckých separatistů Alexander Gnezdilov například stanici BBC řekl, že okupované úřady vyklidí, až totéž udělá vláda 
v Kyjevě, která je podle něj nelegální.

Federalizace země

Tamní separatisté přitom stále trvají na květnovém referendu o federalizaci země. „Sergej Lavrov (ruský ministr zahraničí – pozn. red.) naším jménem nic nepodepsal, dohodu podepsal jménem Ruské federace," citovala lídra doněckých povstalců Denise Pušilina stanice CNN.

Požadavku referenda 
o uspořádání země se přitom nechtějí vzdát ani proruští povstalci v dalších městech, jako je Luhansk nebo Kramatorsk.

Ozbrojený střet u Kramatorsku

Naděje vkládané do ženevské dohody také už během noci na včerejšek zmírnil ozbrojený střet u Kramatorsku. Ukrajinská armáda se tam dostala do přestřelky s proruskými povstalci blokujícími silnici. Na místě byla podle svědků slyšet střelba i výbuchy granátů a zemřel jeden člověk, napsala agentura Unian.

Nedaleký televizní vysílač se podařilo ukrajinské armádě ovládnout a znovu tak podle agentury Itar-Tass zablokovala vysílání ruských stanic, které separatisté předtím dočasně zprovoznili. Zda se boje odehrávaly i tam, není jasné.

Pašování munice

Že v Ženevě dohodnuté odzbrojení nelegálních skupin zatím zůstává jen na papíře, se ukázalo i při celní prohlídce vlaku mířícího z krymského Simferopolu na Ukrajinu. Dva průvodčí se podle ukrajinské tajné služby SBU pokoušeli do země propašovat stovky nábojů, roznětky 
a střelný prach.

Je tak otázka, kolik lidí nakonec využije amnestie, jejíž návrh včera vypracovala ukrajinská vláda. Ta se má totiž vztahovat jen na ty, kteří vyklidí okupované budovy 
a složí zbraně. Bílý dům zatím ženevskou dohodu hodnotí velmi opatrně s tím, že teprve čas ukáže, zda se jí Moskva bude řídit.

„Budeme pokračovat s přípravou dalších opatření pro případ, že by Rusko zvolilo jiný směr," oznámil americký prezident Barack Obama.
Šéf Kremlu Vladimir Putin ve čtvrtek tvrdil, že ruští vojáci na Ukrajině neoperují, ale zároveň pohrozil, že je tam na ochranu ruské menšiny může vyslat.

Zatykač na Janukovyče

Vztahy mezi Ukrajinou 
a Ruskem mají i po ženevském jednání daleko 
k normálu. Kyjev včera oznámil posílení pohraničních kontrol poté, co ve čtvrtek zakázal do země vstup ruským mužům ve věku od 16 do 60 let.

Tamní prokuratura také vydala zatykač na Alexandra Janukovyče, syna svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který žije v ruském exilu. Muži podle ukrajinské prokuratury hrozí až pět let za padělání dokumentů a podvody. Kyjev zároveň požádal Mezinárodní trestní soud 
v Haagu o prošetření smrti zhruba stovky lidí, kteří byli na počátku roku zabiti při protestech proti Janukovyčovi. 

Hlavní body mírového plánu velmocí:

* Zástupci Ukrajiny, Ruska, EU 
a USA se ve čtvrtek shodli na tom, že obě strany konfliktu se musí vyvarovat násilí. Nelegálně ozbrojené skupiny musí složit zbraně a aktivisté musejí opustit okupované budovy.

* Ukrajina provede ústavní reformu, která dá větší pravomoci regionům. Federalizaci země, kterou požaduje Moskva, ale Kyjev stále odmítá.

* Schválená byla i amnestie pro protestující, kteří složí zbraně a vyklidí okupované úřady, pokud nespáchali „vážné zločiny".

* Na zprostředkování míru na Ukrajině by měla dohlédnout mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Všechny zúčastněné strany proč tento účel nabídly své pozorovatele.

* Velmoci se shodly na tom, že zbídačenou Ukrajinu je nutné ekonomicky a finančně stabilizovat. Konkrétní podpora ale dojednána nebyla.