Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dokázali neandertálci rozdělat oheň? Zřejmě ano, ukázal experiment

Lidé možná nejsou jedinými hominidy, kteří již před dávnými časy dokázali rozdělat oheň. Podle posledního výzkumu je pravděpodobné, že před padesáti tisíci lety touto dovedností disponovali i neandertálci. Informoval o tom dnes deník Los Angeles Times.

20.7.2018 2
SDÍLEJ:

Dokázali neandertálci rozdělat oheň?Foto: Shutterstock

Dokument, zveřejněný ve čtvrtek na vědeckém portálu Scientific Reports, předkládá nové důkazy o tom, že neandertálci dokázali rozdělat oheň údery pěstním klínem, univerzálním nástrojem kapkovitého tvaru o velikosti dlaně, do malých kusů pyritu.

Že neandertálci byli schopni používat a ovládat oheň odborníci zjistili již v minulosti. Mezi ovládáním a rozděláním ohně je však značný rozdíl, jak ve své práci uvedl doktorand archeologie z univerzity v holandském Leidenu Andrew Sorensen.

„Vědci z celého světa již dlouho diskutují nad otázkou, zda neandertálci dokázali oheň rozdělat sami, nebo byli závislí na přírodních zdrojích jako jsou požáry vzniklé úderem blesku, ze kterých si ho následně mohli přisvojit,“ říká podle LA Times Sorensen.

Lidé vytvářeli oheň pomocí úderů pyritu o pazourek, čímž vznikají jiskry. Ty dopadaly na troud, který začal doutnat, a přiložením hořlavého materiálu, například usušené trávy, v kombinaci s jemným foukáním došlo ke vznícení.

Cílem Sorensenova výzkum bylo zjistit, zda neandertálci mohli používat stejnou techniku. V rámci experimentu se pokusil sám rozdělat oheň pomocí pyritu a repliky pěstního klínu a následně porovnal stopy na svém nástroji se stopami z padesát tisíc let starých nástrojích, objevených na několika místech ve Francii.

Pěstní klíny ve své době sloužily neandertálcům jako jakýsi prehistorický „švýcarský nůž“. Podle LA Times je neandertálci nosili neustále u sebe a používali je ke zpracování ulovených zvířat, stejně jako k drcení minerálů na prášek nebo vytváření dalších specializovaných nástrojů.

Metoda s použitím pěstního klínu a malých kousků pyritu je podle Sorensena poměrně efektivním způsobem k vytváření jisker. „Některé údery způsobily jednu jiskru, další jich vyvolaly i desítky,“ uvádí.

Zjistil přitom, že mikroskopické stopy minerálů vzniklé při pokusu odpovídají těm z pravěkých nalezišť. Aby vyloučil možnost, že stopy vznikly při běžném užívání nástrojů, provedl rovněž několik experimentů, při kterých svou repliku použil k běžným činnostem jako je drcení okru, používaného jako barvivo, nebo výroba jiného nástroje z pazourku.

Následné porovnání výsledků prokázalo, že stopy z padesát tisíc let starých pěstních klínů odpovídají těm, které vznikly při kontaktu s pyritem.

Je však nutno podotknout, že snaha rekonstruovat styl života hominidů, kteří planetu obývali před desítkami tisíc let, může být zrádné. Sorensen si je podle LA Times vědom, že jeho experimenty nejsou jednoznačným důkazem, že neandertálci dokázali založit oheň. Vždycky je možné, že se objeví jiné vysvětlení.

„Nalezené stopy nejlépe odpovídaly pyritu, ale může tu být nějaký další minerál, který nás nenapadl a mohl by vytvořit stopy podobné,“ vysvětluje Sorensen. Dokud ale někdo nepřijde s novým důkazem, zdá se být rozdělávání ohně nejlepším vysvětlením. A pokud je to opravdu tak, je to podle něj jen další z řady důkazů, že schopnosti neandertálců nebyly od dovedností člověka zase tak odlišné.

Autor: Lukáš Rott

20.7.2018 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

SERVIS


Ilustrační foto
11

Další skandál? Pojišťovny platily za lék bez důkazu o účinku

Madonna
10

Madonna slaví šedesátiny. Chystá novou desku a stále inspiruje

Stezka praturů. Přírodní unikát Živé vody otevřou na Zlínsku

Široké veřejnosti se na podzim otevře v Modré na Zlínsku cesta za pratury, kteří tisíce let utvářeli naši krajinu – v dobách, kdy do ní člověk moc nezasahoval. Do finále se tu dostávají práce na čtyřsetmetrové stezce praturů, která bude součástí botanické sladkovodní expozice Živá voda.

Spadlý most v Itálii byl v špatném stavu. Místní se mu vyhýbali, tvrdí média

Dálniční most v Italském Janově, kvůli jehož tragickému zřícení dnes zahynuly desítky lidí, byl v minulosti několikrát rekonstruován, naposledy v roce 2016. Podle italských médií mu místní přezdívali "nemocný most" a někteří se mu dokonce i vyhýbali. Údržbářské práce ale probíhaly prakticky neustále.

Poslanec Hnilička se vzdá mandátu. Bude šéfovat sportu

Vláda dnes projedná poslanecký návrh na vznik Národní sportovní agentura (NSA), která má převzít většinu kompetencí ministerstva školství a tělovýchovy v této oblasti. Specializovaný úřad řadu let podporuje šéf ANO Andrej Babiš, který už také vybral jeho prvního předsedu. Jím by se měl stát bývalý hokejový brankář a současný poslanec za ANO Milan Hnilička. 

OBRAZEM: Kameny zmizelých v Jihlavě připomínají osud židovské rodiny

Tři Stolpersteiny, do češtiny často překládané jako kameny zmizelých, které před domy obětí holokaustu pokládá německý umělec Demnig, byly v úterý umístěny vůbec poprvé v Jihlavě.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT