Thunbergová je jednou z mála kandidátek a kandidátů, jejichž nominace na letošní Nobelovu cenu za mír je známá. Podle sázkových kanceláří je jasnou favoritkou ocenění, jehož laureát bude vyhlášen příští měsíc.

V 16 letech by se Thunbergová stala nejmladší držitelkou ceny v hodnotě 930 tisíc dolarů, kterou v minulosti získali například Nelson Mandela, James Carter či Michail Gorbačov. Byla by také první laureátkou, která cenu dostala za aktivity směřující k ochraně životního prostředí od roku 2007, kdy byl Nobelovou cenou vyznamenán bývalý americký viceprezident Al Gore za kampaň upozorňující na riziko globálního oteplování.

Ovšem mládí a konfrontační postoj Thunbergové - které přispěly k tomu, že se stala tváří globálního ekologického aktivismu - staví norský Nobelův výbor před problematické rozhodování.

Zatímco liberálové vyzdvihují odvahu Thunbergové říkat pravdu o klimatických změnách, pravicoví kritici ji označují za lhářku či pokrytce, tvrdí, že je manipulována svými rodiči, nebo ji líčí jako vůdkyni socialistického spiknutí.

"(Od udělení Nobelovy ceny Alu Goreovi) už uplynula dost dlouhá doba… což šance Thunbergové zvyšuje," prohlásil norský politolog Sverre Lodgaard, který v letech 2003 až 2011 působil jako zástupce jednoho z pěti členů Nobelova výboru. "Její snaha vyvolat u lidí \'stud z létání\' ale její šance sráží. Stud není konstruktivní, chceme-li dosáhnout změny," dodal.

Thunbergová odmítá, že by ji za její aktivismus někdo platil nebo že by ji někdo využíval. "Nikdo za mnou nestojí vyjma mne samotné. Moji rodiče měli ke klimatickému aktivismu hodně daleko, než jsem je na situaci upozornila," napsala Thunbergová v únoru na facebooku.

Dívka začala před rokem každý pátek demonstrovat před švédským parlamentem, aby přiměla politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Inspirovala tím celosvětovou studentskou kampaň, k níž se přidaly miliony mladých lidí po celém světě. V pondělí Thunbergová vystoupila na klimatickém summitu OSN v New Yorku, kde v emotivním projevu kritizovala světové politické vůdce za jejich nečinnost, pokud jde o boj se změnami klimatu. "Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství," prohlásila.

Americký prezident Donald Trump napsal na adresu mladé Švédky po jejím vystoupení na twitter jízlivý komentář. Prohlásil také, že Nobelovu cenu by měl získat on sám "za spoustu různých věcí, pokud by byla udělována spravedlivě, což není".

Držitelé Nobelovy ceny za mír se nevyhnutelně dostávají do centra světové pozornosti, takže Nobelův výbor bude rovněž zvažovat, jak by se dospívající dívka byla schopna s tímto ještě intenzivnějším tlakem vypořádat, podotkl Lodgaard.

Obrovské břemeno

Před pěti lety dostala Nobelovu cenu za mír 17letá pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová, její kandidatura ale byla méně kontroverzní než v případě Thunbergové. "Znamená to obrovské břemeno, je-li Nobelova cena udělena teenagerovi," uvedl norský historik Asle Sveen, který o tomto ocenění napsal několik knih.

Podle Lodgaarda a Sveena ale Thunbergová šanci na vítězství pořád má. Nobelův výbor by mohl část tíhy z mladé Švédky sejmout tím, že by cenu rozdělil mezi ni a dalšího laureáta. Nebo jednoduše členové výboru dospějí k názoru, že Thunbergová svým chováním ukazuje, že je zralejší než její vrstevníci.

Mezi další nadějné kandidáty na letošní Nobelovu cenu za mír patří například etiopský premiér Abiy Ahmed, který se významně podílel na podpisu mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou, jež ukončila jeden z nejdelších konfliktů v Africe. Odhaduje se, že během něj zahynulo na 80 tisíc lidí. Ve prospěch Ahmeda hovoří také fakt, že po desetiletích autoritářského režimu zahájil v zemi ekonomické a demokratické reformy.

Oceněny Nobelovou cenou za mír by také letos mohly být organizace prosazující svobodu slova jako Reportéři bez hranic nebo Výbor na ochranu novinářů (CPJ). "V době falešných zpráv by pro to byl velmi dobrý důvod," uvedl Dan Smith, ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).

Zmiňováni jsou také papež František či Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a jeho šéf Filippo Grandi za jejich práci pro migranty a propagaci práva na azyl.