Už v úterý při zahájení procesu se Gröning přiznal, že od počátku svého působení v Osvětimi věděl o zabíjení Židů plynem. Uvedl, že nese morální zodpovědnost za podíl na vraždách vězňů v koncentračním táboře, o trestní vině ale podle něj musí rozhodnout soud.

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil do roku 1944. Obžaloba se ale soustředí na období mezi květnem a červencem 1944 a na takzvanou maďarskou akci, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420.000 maďarských Židů. Právě z podílu na smrti 300.000 z nich je Gröning obžalován.

Morální zodpovědnost

Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, prohlížel zavazadla zabavená přijíždějícím vězňům a vybíral z nich peníze. Ty pak posílal do Berlína. Podle obžaloby svou prací podporoval systematické vyvražďování, proto čelí obviněním z napomáhání trestnému činu. Také podle obžaloby přispěl k tomu, že nacistické Německo mělo z masového vraždění ekonomický prospěch.

Soud s Gröningem by měl trvat do 29. července; pokud bude bývalý dozorce shledán vinným, hrozí mu přinejmenším tři roky vězení. Není ale jasné, zda ho soud v případě odsouzení shledá schopným nastoupit do věznice.

Německá média vnímají zahájení procesu kladně. Podle deníku Süddeutsche Zeitung přinesl soud „nový přístup v nedobré historii právního postihování nacistických zločinů", protože Gröning je první z bývalých dozorců, který se k morální zodpovědnosti za vraždění Židů přiznal. „Už kvůli tomuto přiznání viny a jeho prosbě o odpuštění je důležité a správné, že se tento proces koná i tak pozdě po válce," uvedl list.