Občané Ruska měli v anketě, které se mezi 20. a 26. zářím zúčastnilo 1600 náhodně zvolených lidí v různých částech země, uvést jména politiků, kterým nejvíce věří a také těch, kterým něvěří vůbec. Výsledky ukázaly, že s působením ruského prezidenta je v současnosti spokojeno pouze 39 procent obyvatel. Ještě v listopadu loňského roku mu přitom důvěřovalo téměř 60 procent Rusů. 

„Lidé mají pocit, že stát se snaží vyřešit své problémy na úkor veřejnosti,“ vysvětlil ředitel Levady Lev Gudkov. „Vláda se dotkla něčeho, co Rusové považují za své výhraní právo - penzijních úspor.“ V zemi podle něj panuje napětí již od konce loňského roku. Na vině je mimo jiné zvyšování cen či pokles platů.

Za vše mohou důchody

Na popularitě Putina se nejsilněji odráží kritizovaný zákon o důchodové reformě, který na mnoha místech Ruska vyvolal opakované demonstrace. Novela, kterou prezident minulý týden podepsal, poprvé v historii posouvá věkovou hranici pro odchod do důchodu. Ta bude nově stanovena na 65 let pro muže a 60 let pro ženy. Politolog Dmitrij Orlov ruskému deník Vědomosti sdělil, že Putin vzhledem ke stylu, jakým zemi vládne, „nemůže svádět odpovědnost za nepopulární rozhodnutí na někoho jiného“. 

Průzkum ukázal, že v ruské společnosti klesá důvěra v prakticky všechny významné politické osobnosti. Premiéra Dmitrije Medveděva hodnotí pozitivně pouhých deset procent Rusů, zatímco téměř třetina obyvatel ho označila za politika, kterému nevěří. Žádný jiný politik přitom nebyl v nelichotivé statistice uveden častěji. 

Přízeň veřejnosti ztrácí i dosud druhý nejpopulárnější politik v zemi, ministr obrany a armádní generál Sergej Šojgu. Držiteli ocenění Hrdina Ruské federace důvěřovalo ještě v listopadu loňského roku přibližně 23 procent obyvatel, v průzkumu organizace Levada však jeho jméno uvedlo pouhých 15 procent. O devět procent poklesla i důvěra v dalšího Putinova spojence, ministra zahraničí Sergeje Lavrova.