Příprava přesunu začala už před třemi lety. Jak píše server Yahoo, dělníci museli zpevnit základy chrámu tím, že do nich přidali směs cementu, dva týdny pak trvalo samotné posouvání.

Buddhův chrám navštíví každý den 100 tisíc lidí. Šanghajská vláda se kvůli davům obávala rizika požáru a tak jej raději přesunula. Důvodem byla ale i ochrana památky. Návštěvníci teď budou mít více prostoru.

Čínští inženýři museli chrám nejprve zvednut o metr. Při posouvání pak použili speciální železobetonové podvaly.

Starobylá památku už jedno stěhování za sebou má. Postavena byla v roce 1882, avšak na jiném místě. Do současné lokality jí pak přesunuli v roce 1918, o deset let později k ní přistavěli vstupní halu.

Socha Buddhy a vzácná relikvie, které se nacházejí uvnitř, byly speciálně zabaleny a přesunuty současně s chrámem.

Jestli se čínští inženýři v Šanghaji inspirovali případem mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, světová média neuvádějí. 

O zachování pozdně gotického chrámu z let 1517-1550 stojícího na uhelném pilíři soudruzi rozhodli v roce 1964, přestěhován byl o deset let později.

Než začal přesun, byla vybudována trasa, na kterou později v průběhu vlastního přesunu byly pokládány jednotlivé segmenty přepravních kolejí (nikoli v celku, ale po dílčích úsecích). Před zahájením transportu byla provedena zatěžkávací zkouška trasy, aby při transportu kostela nedošlo k neočekávaným poklesům.

Do pohybu se pak dal objekt 60 metrů dlouhý, 31,5 metrů široký a 29,7 metrů vysoký. Historické zdivo vážilo 9600 tun, ocelová konstrukce 1500 tun a podvozky 1060 tun.

Celé město žaslo,vzpomíná na transfer významné kulturní památky kastelánka kostela, Mostečanka Ludmila Klimplová, které bylo tehdy 17 let. Ke chrámu chodily davy. Přijížděly autobusové zájezdy. Mládež tam chodila randit. Lidé si dělali na koleje své značky, aby při další návštěvě viděli, kam se obr posunul. Měli v tom ale zmatek, protože koleje rotovaly - zadní se po přejezdu dávali dopředu.