Útok čečenských islámských separatistů na školu Beslan, k němuž došlo před 15 lety, skončil vinou řady pochybení 3. září masakrem, při němž zahynulo 332 civilistů, z toho 186 dětí, a vedle 31 teroristů také deset příslušníků zvláštní jednotky. Jak a proč k útoku vůbec došlo?

Obsazení školy v Beslanu předcházela řada jiných teroristických činů. Už 9. května 2004 zabila nastražená bomba při oslavách Dne vítězství nad fašismem dva čelné představitele Čečenska – prezidenta Čečenské republiky Achmada Kadyrova a předsedu parlamentu Husejna Isajeva. Ve dnech 21. a 22. června došlo k bojům o město Nazraň v Ingušsku. Dvoudenní srážky si vyžádaly 80 životů. A týden před přepadením školy v Beslanu odpálili sebevražední atentátníci výbušniny ve dvou letadlech Tu-154 a Tu-134, což mělo za následek smrt 90 lidí. K dalším bombovým atentátům došlo v Moskvě: výbuch bomby na zastávce MHD zranil čtyři lidi, exploze další nálože v metru zabila deset lidí a zranila minimálně 50.

Odpovědnost nesl Basajev

Ke všem těmto akcím se přihlásil vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev, který zahynul o dva roky později v Ingušsku. Basajev se radikalizoval už v první půli 90. let – když v roce 1991 vyhlásilo Čečensko jednostranně nezávislost na Ruské federaci, unesl spolu s dalšími Čečeny letadlo ruského Aeroflotu a požadoval odvolání výjimečného stavu v Čečensku (únos se tehdy ještě obešel bez obětí, protože pachatelé se vzdali výměnou za volný průchod do Čečenska). V roce 1999 vstoupily Basajevovy oddíly do sousedního Dagestánu s cílem ustavení islámského kálifátu, což vedlo k druhé rusko-čečenské válce.

K útoku na školu se prý Basajev odhodlal poté, co ruské tajné služby překazily jeho plánovaný útok ve Vladikavkazu a donutily ho ustoupit do Beslanu.

Teroristé vyrazili z obce Psedač a po cestě odzbrojili a zajali policistu, jemuž sebrali auto. To pak spolu ještě s jedním vozem použili na cestu ke škole.

Po vtrhnutí do školní budovy vyvolali chaos střelbou do vzduchu a zajali všechny, kdo nestačili ze školy uniknout, což se povedlo asi 50 lidem. Většinu zajatých dětí i dospělých shromáždili ve školní tělocvičně a požadovali uznání nezávislosti Čečenska na půdě OSN.

Na základě vyjednávání ingušského prezidenta Ruslana Auševa propustili druhý den 26 rukojmí, z toho 15 dětí. Třetí den ale vyvrcholila kritická situace, kdy řada rukojmí, zejména dětí, začala v tělocvičně trpět dehydratací.

Podivné exploze

Kolem jedné odpoledne přijel k obklíčené budově zdravotnický vůz. Když se však přiblížil k domu, ozvaly se z tělocvičny dvě exploze, po nichž se místnost zhroutila a pohřbila asi 160 rukojmí. Následná zmatená osvobozovací akce speciálních ruských jednotek přinesla další oběti, takže konečná bilance činí už zmíněných 332 zabitých civilistů.

Dodnes se debatuje o tom, kdo exploze vyvolal: podle oficiální verze odpálili teroristé v budově výbušniny, podle výboru Beslanské matky, sdružujícího příbuzné obětí, však přišly výbuchy zvenčí od bezpečnostních sil.

Dne 13. dubna 2017 konstatoval Evropský soud pro lidská práva, že ruské úřady měly o chystané akci informace, ale neprovedly kroky k jejímu odvrácení. Speciální komando navíc použilo při útoku těžké zbraně, jež přispěly k vysokému počtu obětí.

Beslan zůstává jedním z nejhorších krveprolití v dějinách Ruska.