Egypt by chtěl zúrodnit oblasti věčného sucha, aby se v nich mohlo usídlit další obyvatelstvo, jehož počet rychle roste. A také se dala pěstovat zelenina a ovoce, aby nasytily nové hladové krky.

Více než 70 milionů Egypťanů žije stěsnáno podél Nilu a na pobřeží Středozemního moře, nejvíc v hlavním městě Káhiře. A to se má do roku 2050 populace zdvojnásobit.

Ministerstvo zemědělství proto vypracovalo plán na její postupný přesun do zkultivované pouště v příštích deseti letech. Zavlažení a zúrodnění tří a půl tisíce kilometrů čtverečních bude stát 70 miliard dolarů.
 
Projekt by měl do roku 2017 zvýšit rozlohu obdělávané půdy o 40 procent. Na zavlažení nových ploch se ročně spotřebuje pět miliard kubických metrů vody.
 
Přivedou ji z Nilu, který zásobuje i pěstitelské středisko na sever od Káhiry. Tarík el Koumej hrdě ukazuje na banánovníky, o něž tam pečuje. „I všude tady byl kdysi jen písek,“ říká.
 
Jenže egyptské zavlažovací projekty uberou vodu z Nilu sousedům. Ti nejsou spokojeni už teď. Podle ujednání se Súdánem dostává Egypt za rok 55, 5 miliardy kubíků, přes polovinu množství, které korytem řeky ročně protéká.
 
Etiopie je svým zemědělstvím na jeho vodě zcela závislá, a přitom nemá s Egyptem smlouvu žádnou.
Vláda v Káhiře zůstává neoblomná. Obává se, že když nesníží přelidněnost a s tím spojené problémy v některých oblastech, využije toho muslimská opozice.