Objevitel Tutanchamonovy hrobky řekl, že nejvýznamnějším činem tohoto faraona bylo, že se nechal pochovat. Je to pravda?
Ten výrok zjednodušuje. Tutanchamon žil v bouřlivé době. Jeho otec Amenhotep IV., který si změnil jméno na Achnaton, zahájil velkou náboženskou revoluci. Ta skončila právě za vlády Tutanchamona. On sám se původně jmenoval Tutanchaton, což znamená živoucí podoba boha Atona.

Později se vrátil k bohu Amonovi, který byl už dříve hlavním egyptským bohem. Těžko ale říct, zda to byla jeho vlastní vůle, protože na trůn nastoupil jako devítiletý. Za Tutanchamona pravděpodobně zprvu z velké části vládli přímí zástupci. Prvním byl Aje, což byl zřejmě jeho příbůzný a generál Haremheb, který byl nejspíš velitelem armády už za Tutanchamonova otce.

Mladý faraon vládl pouhých deset let. Jak zemřel?
Kolem jeho smrti byla řada dohadů, protože mumie byla poškozená. Mumifikace se totiž moc nepovedla, do obinadel zřejmě nalili příliš horkou pryskyřici a část tkáně zuhelnatěla. Jeho ostatky byly nesčetněkrát zkoumány a přepravovány, což jejich stavu také moc neprospělo. Nyní se ale kloníme k tomu, že zemřel na následky zranění, která utrpěl po pádu z vozu. Zlomil si nohu a dostal infekci.

Letos byla plánována v Jízdárně Pražského hradu výstava staroegyptských památek, které měly obsahovat i předměty z Tutanchamonovy hrobky. Je tato akce ještě v plánu?
Ta výstava měla být skutečně velká a připravovala se hodně dlouho, ale nakonec z toho nic nebude. Jednání zamrzlo během loňské chaotické situace v Egyptě. Tamní úřady nebyly schopné předložit nic konkrétního a na naší straně se to pak zkomplikovalo kvůli finanční náročnosti.

Dočkáme se tedy v Česku výstavy exponátů z Tutanchamonovy hrobky?
Moc pravděpodobné to není. Pro Egypťany je to hodně citlivá věc. Dá se to přirovnat k tahanicím o katedrálu svatého Víta. Různé politické strany se snaží ukázat jako ochránci národních tradic a ty předměty mají nevyčíslitelnou historickou i finanční hodnotu. Stěhování navíc těmto památkám moc neprospívá, řada věcí z hrobky je ze dřeva nebo organického materiálu. Nedá se předpokládat, že by Egypťané tyto předměty zapůjčovali do ciziny. A pokud ano, tak za peníze, které jsou pro nás nereálné.

Ovlivnil politický převrat 
v Egyptě vaši práci?
Pokud si odmyslíme krátké období anarchie začátkem loňského roku, které využili zloději, tak nás to moc nezasáhlo. Egyptská památková správa funguje podobně jako dřív. V Abúsíru s námi stejná rodina dělnických předáků spolupracuje už 50 let. Postavení Česka se v Egyptě také nezměnilo, pořád jsme vnímáni jako spřátelená země. Nakonec do Egypta jezdí každoročně 200 tisíc Čechů, i proto k sobě máme blízko.

Pokračuje tedy český výzkum na místě tak jako dřív?
Naše expedice tam od začátku října pracuje a bude tam do konce listopadu. Získali jsme nové povolení, i když za určitých omezení a s většími bezpečnostními opatřeními. Víceméně to ale odpovídá tomu, jaké máme finanční možnosti a dlouhodobé plány.

Mluvil jste o zlodějích. Daří se ukradené věci dohledávat?
Částečně ano, i když ne vždy je to jednoduché. Lupiči ale ze skladů ukradli spíše méně cenné věci jako střepy keramiky a podobně, všechny hodnotnější věci se vrátily do muzeí nebo do ústředních skladů památkářů. Spíš tam jen udělali nepořádek a překazili nám možnost drobnější nálezy více prozkoumat.

Tutanchamonovi se někdy říkalo i Nebcheprure. Co tato jména znamenají a kolik jich celkem měl?
Plný titul obsahoval pět jmen. Některá z nich byla přitom poměrně dlouhá a tvořila v podstatě krátké věty. V běžném styku se ale používala právě jména Tutanchamon a Nebcheprure. První je něco jako vlastní jméno, druhé spíše jméno korunovační.

Pro laiky je nález Tutanchamonovy hrobky nejznámějším objevem egyptologie. Jaký význam mu přisuzují vědci?
Pro odborníky je to jen jeden z mnoha významných objevů. Není to ani jediná královská hrobka, která se v dané oblasti našla. Ty ostatní se ale našly na začátku války, kdy měl jen málokdo myšlenky na podobné věci. Tyto o nějakých 400 let mladší hrobky také nebyly tak bohatě vybaveny. 
I vědci ale význam objevů posuzují podle toho, která epocha je jim nejbližší. Je to trochu jako u fotbalových fanoušků.

Čeští archeologové bádají 
v Abúsíru už od 60. let. Proč tehdy padla volba na tuto lokalitu?
Když jsme si vybírali tuto lokalitu, nebyla úplně neznámá. Vzhledem k německým výzkumům na začátkem 
20. století se ale předpokládalo, že už nemá co nabídnout. Později se ukázalo, že to byl velký omyl. Celý náš výzkum je ale hodně o štěstí. V 80. letech například naší reputaci hodně pomohl objev královského papyrového archivu. Ale to, že papyrus vůbec vydržel více než 4500 let, je jen náhoda. Klidně ho mohli sežrat brouci a my bychom nic nenašli. Jenže štěstí přeje připraveným. A my jsme připraveni byli.

Jak si česká egyptologie vydobyla ve světě takové renomé?
Těch příčin je celá řada. Zájem o Egypt v české společnosti se datuje několik století zpátky. První česky psaný popis cesty do Egypta od Martina Kabátníka pochází už z konce 15. století. Zájem o starý Egypt pak vzrůstal od poloviny 19. století. Měli jsme také štěstí na významné osobnosti, jako byli zakladatel české egyptologie František Lexa a jeho žáci Jaroslav Černý a Zbyněk Žába, kteří udělali pro popularizaci této disciplíny skutečně hodně. Pomohlo nám i to, že se socialistické Československo orientovalo na rozvojové státy, včetně Egypta. Reakce tamních úřadů na naší práci a Česko obecně je dodnes velice vstřícná.

Je to jen pár dní, co Češi v Abúsíru našli hrobku princezny Šert Nepti. Čím je tento objev významný?
Jsou tam celkem čtyři náhrobky. Našel se tam velký soubor soch a reliéfní výzdoba pohřební komory. Něco podobného se dlouho nestalo. Zpracování výzdoby je na vysoké úrovni a je velmi zachovalá. Hrobka kdysi rychle zmizela pod vrstvou jiných staveb, což připomíná osud Tutanchamonovy hrobky.

Uvidíme tyto nálezy v Česku?
Hodně o to stojíme a není vyloučeno, že by se k nám mohly dostat formou zápůjčky. Už uvažujeme o tom, jak by to šlo zařídit. Konečné rozhodnutí bude ale vždy na egyptských úřadech.

Nejen Tutanchamonovu hrobku provází pověst prokletých míst. Jaký je váš pohled?
Je pravda Lord Carnarvon, který výzkum dlouhá léta financoval, zemřel záhy po objevu hrobky. Jeho zdravotní stav byl ale dlouhodobě špatný. Řada spolupracovníků Howarda Cartera pak v průběhu výzkumu zemřela, ten ale trval několik let. Pokud se ta fakta vhodným způsobem seřadí, vypadá to přesvědčivě. Ale jen když se pominou jiná. Samotný Carter zemřel až koncem 30. let ve věku téměř 70 let a přitom trpěl Bechtěrovovou chorobou. Práce v tehdejších podmínkách Egypta samozřejmě byla náročná a nepřispívala lidskému zdraví.