Hned na úvod, který připadl na Mezinárodní den Země, se stala předmětem sporů mezi představiteli zemí jižní Ameriky diskutabilní biopaliva a nárůst cen potravin.

Zatímco Evropa se rozhodla čelit změnám klimatu mimo jiné přimícháváním biopaliv, jejich produkce budí skepsi. Kritikové tvrdí, že je hlavní příčinou stále dražších potravin.

Biopalivo, nebo obilí?

Proti latinskoamerickým politikům vítajícím zvýšenou výrobu biopaliv se postavil prezident Bolívie Evo Moráles. Svá slova namířil proti brazilskému prezidentu Luizi Inaciu Lula da Silvovi. Ten ve svém projevu uvedl, že rozvojové země mají dost půdy pro pěstování rostlin, z nichž se vyrábějí biopaliva.

„Ceny potravin rostou, protože lidé z rozvojových zemí jako je Čína, Indie či Brazílie začali díky lepším ekonomickým podmínkám více jíst,“ řekl minulý týden da Silva.

Moráles však tvrdí, že užívání zemědělské půdy na výrobu biopaliv snižuje výnosy a vede k nárůstu cen potravin.

Postoj proti biopalivům, jako příčině rostoucích cen potravin, spojuje producenty ropy, politiky i ochránce životního prostředí. Ti namítají, že některá biopaliva při spalovaní produkují mnohem více oxidu uhličitého než ta fosilní.

Vybíravá Evropa

Britský premiér Gordon Brown v předvečer setkání v Londýně, zaměřeného na evropskou politikou týkající se biopaliv, upozornil, že Británie by měla být při podpoře biopaliv „vybíravější. “

Na schůzce upozornila vedoucí Světového programu pro výživu Organizace spojených národů Josette Sheeranová, že jejich organizace nyní dodává základní potraviny sto milionům lidí více než před půl rokem.

Během posledního roku se ceny pšenice, rýže a kukuřice ve světě téměř zdvojnásobily, ceny masa a mléka v některých zemích narostly i více.
Nedostupnost potravin v poslední době způsobila nepokoje na Haiti, v Indonésii, Burkině Faso, Kamerunu, Egyptě, Mauretánii, Mozambiku i na Pobřeží slonoviny.

Řešením sporu o biopaliva by se v budoucnu mohla stát nenápadná jedovatá rostlina jatropha, neboli dávivec černý. Je zcela nenáročná na pěstování a může růst téměř kdekoliv.
Je odolná proti škůdcům, vydrží i 50 let, obstojí proti chladu a až tříletá sucha. Na výrobu biopaliva je příhodnější než řepka olejná, její semena totiž obsahují až 30 procent oleje.