Ironií je, že se tak stalo asi tři hodiny před výroční tiskovou konferencí koncernu VW. Na ní řekl generální ředitel Audi Rupert Stadler, že je mu líto, „že je značka součástí problému". Nicméně Audi zůstávalo až do včerejška stra-nou, veškerá vyšetřování se točila jen kolem aut Volkswagen. Stadler nemohl potvrdit, jestli policie vykonala kvůli zajištění důkazů prohlídku i u něho doma. „Žena mi zatím nevolala," sdělil.

Čtěte také: Podvody s emisemi. Češi by po Škodě Auto mohli chtít až miliardy

Mnichovská prokuratura oznámila, že její vyšetřování souvisí s prodejem asi 80 tisíc vozů Audi s naftovým motorem ve Spojených státech v letech 2009 až 2015. Existuje podezření, že auta se čtyřmi kruhy ve znaku byla také vybavena softwarem, který umožňoval falšování emisních testů. Vyšetřování se netýká evropského trhu.

Diesely přinesly zisk

Volkswagen v září 2015 přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Značka Audi pak v listopadu téhož roku připustila, že softwarem, který je v USA považován za nelegální, byly vybavené i její vozy s naftovým třílitrovým motorem V6. Emisní skandál paradoxně skupině VW neuškodil, provozní zisk se v roce 2016 zvýšil na rekordních 16,6 miliardy eur (asi 395 miliard korun).

Finanční náklady se dotkly nejvíce mateřské značky Volkswagenu. Ta musela platit hlavně za marketing napravující pověst firmy. Nižší byly prodeje v Brazílii a na několika dalších trzích.

Koncern VW se však musí vyrovnávat s dalšími ataky. Vědci z Massachusettského technologického institutu v USA zveřejnili údaje, že 2,6 milionu vozů ze skupiny Volkswagen prodaných v letech 2008 až 2015 mohlo v Německu a dalších státech zavinit předčasnou smrt až 1200 lidí.

Nepřehlédněte: Aféra dieselgate: Volkswagen se v USA oficiálně přiznal ke spiknutí