"Mississipi, Mississippi, černý tělo nese říční proud," zpívá se v písničce Mississippi Blues folkové skupiny Pacifik, pojednávající o tom, jak byl zavražděn černošský "chlapec jménem Charlie".

"Že si do něj někdo střelí jak do hejna hus, netušil a neví, řeka zpívá blues," praví slova písně, která do značné míry skutečně odrážejí 65 let starou realitu. Jen ten chlapec se nejmenoval Charlie, ale Emmett. Emmett Till.

FBI šetří 65 let starý případ

Americká federální policie před třemi lety dávný případ znovu otevřela a její šetření by mělo být podle britského deníku Guardian uzavřeno během několika týdnů. Na jeho závěry netrpělivě čeká i osmaosmdesátiletá Thelma Wrightová Edwardsová. Emmett Till byl její bratranec, říkala mu láskyplně Bobo.

Vyšetřování je ale důležité i pro americkou afroamerickou komunitu a pro Spojené státy jako takové. Vražda čtrnáctiletého Emmetta Tilla, jehož zbité a nadmuté tělo bylo před 65 lety ve státě Mississippi vytaženo z bahnitých vod řeky Tallahatchie, se stala rozhodujícím okamžikem v jejich poválečné historii.

Pro Emmettovu příbuznou má stávající šetření FBI ještě jeden význam. Je to pro ni věc, kterou by měl vyvrcholit její celoživotní boj za objasnění pravdy v tomto případu, a je to také součást současného společenského hnutí, které charakterizuje slogan "Black Lives Matter", tedy "Na černých životech záleží". Protože za smrt čtrnáctiletého černošského chlapce, který byl v polovině 50. let minulého století surově mučen a zastřelen vlastně jen proto, že hvízdl na jedenadvacetiletou bílou prodavačku, nebyl nikdo nikdy potrestán.

Ani den ve vězení, ani penny coby odškodné rodině. Takovým verdiktem skončilo jediné soudní řízení, jež se konalo poté, co bylo chlapcovo tělo vytaženo z řeky. K jeho vraždě se přiznali dva běloši, které však porota, složená bezvýhradně z bělochů, zprostila jakékoli viny. Zbytek života prožili na svobodě.

FBI začala případ přešetřovat v roce 2017 na základě nových informací týkající se ženy, na kterou Emmett zapískal - prodavačky v místním obchodě s masem a dalšími potravinami Carolyn Bryantové. Pokud se podaří ověřit, jakou roli tato žena v celé kauze skutečně hrála, dojde možná konečně na vyřešení celého případu.

Co se stalo v obci Money?

Emmett Till se narodil a vyrůstal v Chicagu. V roce 1955 přicestoval do jižanského městečka Money ve státě Mississippi, kam přijel navštívit rodinu svého strýce Mose Wrighta. Na rozdíl od Chicaga zde stále vládla hluboce zakořeněná rasová segregace, což si čtrnáctiletý chlapec možná hned neuvědomil. 

V místním obchodě s potravinami, kam si přišel koupit bonbony, tak zřejmě zkusil zaflirtovat s místní jedenadvacetiletou prodavačkou Carolyn Bryantovou. Těžko říci, co přesně se mezi těma dvěma stalo, v obchodě nikdo jiný nebyl. Podle některých svědectví lidí zvenku chlapec na odchodu řekl: "Sbohem, zlato", podle jiných obdivně hvízdl, když do obchodu vstupoval.

U pozdějšího soudu s Tillovými vrahy však Bryantová vypověděla, že ji ten "negr" v době, kdy byl uvnitř obchodu, sexuálně obtěžoval. Konkrétně ji prý popadl kolem pasu se slovy "Co takhle rande, zlato?" a prohlašoval, že "už si to rozdával s bílými ženami dřív".

Něco takového bylo na tehdejším americkém Jihu pro většinu bílých nepřijatelné, černoši podle nich za žádných okolností nesměli projevovat sexuální zájem o bílou ženu. Když se proto o několik dní později vrátil domů ze služební cesty Bryantové manžel Roy a vyslechl si její verzi setkání, nesmírně se rozzuřil.

Dne 28. srpna se brzy ráno vydal v doprovodu svého nevlastního bratra J. W. Milama před dům Tillova strýce a požadoval, ať mu chlapce vydají. Wright se snažil oba muže uklidnit, ti se ale nakonec se zbraněmi v rukách chlapce přece jen zmocnili, násilím ho nacpali do vozu a vyrazili pryč.

Co se dělo dál, je dodnes nejasné, pravděpodobně však odvezli Emmetta do kůlny za Milamovým domem, kde ho celou noc surově mlátili. Podle svědků ze sousedství se totiž z kůlny ozýval vyděšený chlapecký hlas, který volal: "Maminko, prosím, zachraň mě!"; "Prosím, Bože, prosím, už to nedělejte!"

Další den dovezli ztlučeného mladíka na břeh řeky Tallahatchie. Víckrát ho už nikdo živého nespatřil. O tři dny později byla Emettovo mrtvé tělo, zatížené větrákem z továrny na výrobu bavlny, vytaženo z vody. Bylo ale natolik znetvořené, že ho Mose Wright dokázal identifikovat jen podle prstenu na ruce. Chlapec měl mimo jiné úplně rozdrcený nos, vyražené pravé oko a průstřel v hlavě nad pravým uchem.

Pohřeb aktivizoval boj za lidská práva

Když uviděla zmrzačené Emmettovy ostatky jeho matka Muriel, rozhodla se, že při smutečním obřadu vystaví jeho tělo v otevřené rakvi. "Chci, aby celý svět viděl, co ti rasističtí vrazi udělali mému jedinému synovi," prohlásila v emotivní řeči. 

Fotografie nelidsky zmučeného a znetvořeného chlapcova těla uveřejnil tehdejší afroamerický týdeník Jet, kde vzbudily obrovský poprask a brzy přitáhly pozornost i největších názorotvorných amerických médií. Pohřbu se zúčastnily desetitisíce lidí a Emmettova vražda se brzy stala jedním z klíčových momentů, které změnily pohled Ameriky na rasovou segregaci a podnítily celostátní podporu aktivitám hnutí za občanská práva.

Časopis Time později zařadil jednu z fotografií Jetu, zachycující chlapcovu matku nad zmrzačeným tělem jejího syna mezi "Sto nejvlivnějších snímků všech dob".

"Téměř sto let byli Afroameričané pravidelně a beztrestně lynčováni. Díky rozhodnutí matky odhalit barbarství tohoto zločinu už veřejnost nemohla předstírat, že si nevšímá toho, co nikdy neviděla," zdůvodnil Time svou volbu.

Dne 6. září byl Emmett Till pohřben na hřbitově v Burr Oak v Alsipu ve státě Illinois.

Verdikt bílé poroty? Nevinní

Ani ne dva týdny po jeho pohřbu se konal proces s oběma muži podezíranými z jeho vraždy. Kromě Moseho Wrighta však nebylo mnoho svědků, kteří by je na vlastní oči viděli chlapce unášet. Jeho mučení se odehrávalo za zavřenými dveřmi, jeho vražda neměla svědky žádné. A aby to měl soud ještě jednodušší, rozhodl se muže soudit pouze za vraždu, nikoli za únos, jenž by se jim dal díky Wrightovu svědectví přece jen dokázat.

Dne 23. září tak vynesla porota, složená výhradně z bílých mužů, verdikt: "Nevinni." Zdůvodnila jej zejména tím, že Emmettovo tělo bylo do té míry znetvořeno, že se podle ní nepodařilo přesvědčivě prokázat, že je to opravdu on - a že byl tedy skutečně zavražděn.

V rozhodnutí porotce pravděpodobně ovlivnilo také svědectví Bryantové, která Emmetta u soudu vylíčila v co možná nejhorších barvách, aby svému muži a jeho nevlastnímu bratru pomohla. 

Soudní verdikt vzbudil ve Spojených státech obecné pohoršení, ale k jeho změně nedošlo. Oba muži byli propuštěni. 

V roce 1956 pak prodali svůj příběh časopisu Look, protože si byli vědomi toho, že podle právní klauzule nemohou být znovu obviněni z toho, za co už byli jednou souzeni. V rozhovoru tak bez okolků připustili, že Emmetta opravdu zavraždili.

Případ znovu ožívá

V roce 2004 tuto kauzu znovu otevřelo Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických, které se rozhodlo přezkoumat hlavní argument někdejší poroty, tedy to, že se nepodařilo ověřit totožnost zavražděného. Nechalo proto exhumovat chlapcovo tělo a na základě testů DNA definitivně určilo, že zavražděným je opravdu Emmett Till.

Konečným impulsem, jenž přiměl FBI případ znovu otevřít, se pak stala kniha "Krev Emmetta Tilla" ("Blood of Emmett Till"), kterou v roce 2017 vydal spisovatel Tim Tyson. Přinesl v ní totiž nové svědectví Carolyn Bryantové, která vzala zpět svá slova z procesu a připustila, že se jí Till nikdy nedotkl, neobtěžoval ji ani jí nijak nevyhrožoval. "Nic z toho, co ten kluk udělal, nemohlo ospravedlnit to, co se mu stalo," prohlásila nově. 

Pro Emmettovy příbuzné, kteří se dožili současnosti, znamená šetření FBI poslední naději na to, že se chlapec alespoň posmrtně dočká spravedlnosti a pomyslné satisfakce. 

"Nikdy jsem nepřekonala šok a bolest z Emmettovy ztráty. To, co mu provedli, bylo barbarské, vždyť byl jenom dítě," řekla reportérům Guardianu Thelma Edwardsová. "Čekali jsme 65 let a pořád nic."

Další Emmettova sestřenice Deborah Wattsová, která byla v době jeho smrti ještě nemluvně, dnes vede novou kampaň nazvanou "Spravedlnost pro Emmetta Tilla", která by měla vyvrcholit právě nyní, u příležitosti 65. výročí jeho smrti. 

"Chceme, aby to bylo popsáno podle pravdy. Chceme vědět, co se dělo tu noc, kdy byl Emmett unesen. A chceme, aby ti, kdo jsou za to odpovědni, byli pohnáni k odpovědnosti dřív, než bude pozdě," dodala Wattsová.