V Německu je první svého druhu a zastánci obnovitelné energie věří, že by se mohla stát modelovým příkladem pro celý svět. Vesnici si proto se zájmem prohlíželi jak zástupci americké Republikánské strany, tak vládní činitelé ze Severní Koreje, napsal portál CleanTechnica.
Kromě toho, že se ve Feldheimu nachází větrný park a bioplynová stanice, vlastní obyvatelé i tamní energetickou infrastrukturu. Nový energetický systém podle vedení obce umožnil snížit náklady obyvatel na bydlení a zároveň vedl 
k vytvoření nových pracovních míst, což zastavilo vystěhovávání lidí z Feldheimu.

„V Německu je relativně hodně bioenergetických vesnic, které zde v posledních letech vznikly. Podle toho, co vím, je však Feldheim jediná vesnice, která má svou vlastní síť pro rozvod tepla i elektřiny. To znamená, že celá vesnice je soběstačná v zásobování teplem a elektřinou," říká energetický manažer Feldheimu André Hoyer.

Elektřinu Feldheim získává zejména z větrného parku, který stojí na polích a loukách na okraji obce. „Máme celkem 47 větrníků, které zde stojí a zásobují Feldheim proudem," řekl Hoyer. Elektrárny podle něj ročně vyrobí v průměru 175,1 gigawatthodiny elektřiny, což dalece přesahuje spotřebu obce o 150 obyvatelích. Proud, který obec nevyužije, směřuje do veřejné německé sítě.

Zcela soběstačná obec

Teplo pro obec zajišťuje bioplynová stanice, která zpracovává hnůj z místních kravínů 
a vepřínů a odpad z pěstování kukuřice na polích v okolí Feldheimu. Ročně vyrobí 2275 megawatthodin tepla. „Pokud by nefoukal žádný vítr, může bioplynová stanice dodávat i elektřinu," podotkl Hoyer. Stanice pracuje na kogenerační výrobě tepla a plynu nepřetržitě, po většinu času ale vyrobenou elektřinu dodává do veřejné sítě, protože z jejího prodeje má obec díky státnímu nastavení podpory obnovitelných zdrojů větší zisk, než je tomu u elektřiny z větrných elektráren.
Na rozdíl od ostatních německých obcí, na jejichž území se vyrábí elektřina z obnovitelných zdrojů, je Feldheim zcela soběstačný i v distribuci proudu a tepla. Obyvatelé obce totiž vypověděli smlouvy 
s koncernem E.ON a vybudovali vlastní teplovod a elektrickou síť, za jejíž provozování nemusí platit nikomu poplatky. „Pro zásobování obce byla vytvořena zvláštní městská společnost Feldheim GmbH KoGH. Podílníci této společnosti pocházejí výhradně odsud," řekl Hoyer.

Stavba elektrické sítě stála 450 000 eur (12,4 milionu korun) a vesnice ji plně hradila ze svých zdrojů. Vybudování teplovodů stálo 1,7 milionu eur (46,8 milionu korun) a většinu investice Feldheim pokryl 
z fondů EU.

Úspory

Podle Hoyera přináší energetická soběstačnost obyvatelům Feldheimu úspory při nákladech na bydlení. „Elektřina u nás stojí 16,6 centu (4,60 koruny) za kilowatthodinu. Celoněmecký průměr je zhruba 27 centů (7,40 koruny)," řekl Hoyer s tím, že při průměrné roční spotřebě domácnosti 3500 kilowatthodin je tato úspora znatelná. Elektřina ve vesnici navíc podle něj může ještě zlevnit, až bude po roce 2020 splacena investice do rozvodné sítě. Cena tepla ve Feldheimu se podle Hoyera od celoněmeckých cen neliší. „Kromě úspor na energii je pro nás celý projekt výhodný i kvůli tomu, že zde vznikla nová pracovní místa v netradičních oborech. Feldheim měl v minulosti hlavně zemědělské provozy, nyní můžeme nabídnout i pracovní místa pro vysoce kvalifikované zaměstnance," říká Hoyer. Podle něj se to už projevuje, protože se zastavilo stěhování obyvatel z vesnice do větších měst v okolí.

O model, který funguje ve Feldheimu, se zajímá řada obcí. Hoyer ale tvrdí, že systém je přenositelný jen do menších obcí, protože vyžaduje domluvu. „Tady se všichni znají, takže bylo od začátku snadné vysvětlit, že se nikdo nechce obohatit na úkor ostatních a že získáme všichni. Ve větších městech, kde je větší anonymita, je veřejná kontrola složitější, takže by tam přirozeně byla vůči podobnému projektu silnější opozice," řekl Hoyer.