Legendární kódovací stroj objevili potápěči již minulý měsíc, když pátrali v zálivu Gelting na severovýchodě Německa po opuštěných rybářských sítích. Tímto úkolem je pověřil Světový fond na ochranu přírody.

Vypadalo to jako psací stroj

"Kolega vyplaval a prohlásil: je tam síť se starým psacím strojem," popsal okolnosti nálezu německé tiskové agentuře DPA hlavní potápěč Florian Huber. Potápěčský tým nicméně rychle zjistil, že o úplně obyčejný psací stroj nejde, a upozornil na vzácný historický předmět úřady. 

Vedoucí státního archeologického úřadu Šlesvicka-Holštýnska Ilf Ickerodt oznámil, že šifrovačku zrenovují odborníci státního archeologického muzea. Renovace bude zahrnovat mimo jiné postupné odsolení celého artefaktu, který ležel více než sedm desítek let na dně Baltského moře. "Potrvá to asi rok," uvedl pro agentury AFP Ickerodt. Pak by měla být Enigma vystaven v muzeu.

Podle námořního historika Janna Witta z Německé námořní asociace se šifrovací stroj dostal do Baltu pravděpodobně tak, že ho na konci války někdo svrhl do vody z paluby německé válečné lodi. Witta vedla k tomuto závěru skutečnost, že nalezený přístroj má jen tři rotory, což znamená, že jde o verzi využívanou námořnictvem a armádou. Německé ponorky a nacistiscká tajná služba Abwehr používaly složitější verzi Enigmy se čtyřmi rotory. 

Boj špionů

Na rozšifrování kódů produkovaných strojem Enigma pracovaly spojenecké síly vytrvale po celou válku. Němci sice kódy každých 24 hodin měnili, ale když se Spojenci dokázali zmocnit několika původních přístrojů, pochopili jejich systém a dokázali německou šifru prolomit. Velkou zásluhu měl na tom britský matematik Alan Turing, považovaný z jednoho z otců moderních počítačů. Právě on stál v čele týmu usazeného během války v buckinghamském hrabství v panském sídle Bletchley Park, který v roce 1941 prolomil německou šifru a umožnil Spojencům sledovat tajnou německou radiokomunikaci.

Dalším vědcem, který se podílel na rozluštění německého tajemství, byl polský matematik Henryk Zygalski, působící během druhé světové války v Británii.

Schopnost číst zprávy z Enigmy se ukázala být velmi výhodná především během bitvy o Atlantik, kde "čtení Enigmy" umožnilo britským rádiovým odposlouchávačům sledovat záměry německých ponorek, komunikujících právě pomocí tohoto stroje. Podle některých teorií historiků pomohlo rozluštění německé šifry zkrátit válku až o dva roky.

Za Coventry Enigma nemohla

S Enigmou se pojí také několik historických fám o tom, co všechno museli Spojenci obětovat, aby se nevyzradilo, že znají její tajemství. Nejčastěji se v této souvislosti skloňuje jméno britského města Coventry, které se stalo v noci ze 14. na 15. listopad 1940 terčem ničivého německého náletu. 

Tato legenda je ale nepravdivá. K náletu došlo ještě předtím, než se Britům podařilo Enigmu rozluštit, a není ani pravda, že by město vědomě nechali napospas útoku. Jejich rozvědce se sice opravdu podařilo zachytit depeši (nekódovanou) o chystané akci s názvem "Měsíční sonáta", což bylo označení náletu na Coventry, a podle názvu akce správně odvodili, že by se měla konat při měsíčním úplňku, tedy nejspíš kolem 15. listopadu. Jméno města ale v depeši nezaznělo a Britové nedokázali správný cíl určit.

Když o den později z další depeše zjistili, že se chystá útok na Coventry, Wolverhampton a Birmingham, chybělo zase datum a vojenští analytici si obě depeše nepropojili. Jako pravděpodobný cíl "Měsíční sonáty" určili Londýn, k němuž vedly ještě některé další stopy, a nálet na Coventry je dokonale překvapil.

Příběh Enigmy a lidí kolem ní se stal již několikrát také tématem řady filmů. Jedním z posledních je snímek Kód Enigmy (The Imitation Game) z roku 2014, v němž roli Alana Turinga ztvárnil britský herec Benedict Cumberbatch.