„Ti, kteří zavírají oči před touto genocidou prováděnou pod rouškou demokracie, jí napomáhají,“ uvedl Erdoğan během oslav muslimského Svátku oběti v Istanbulu. Barmské nepokoje přinesl na půdu Valného shromáždění OSN.
Podle zástupců barmského ministerstva obrany to ale byli vzbouřenci z řad menšinových Rohingyů, kdo 25. srpna podnikl první tři desítky útoků na bezpečnostní složky. Armáda se pokouší ozbrojené povstání potlačit.
Obhájci Rohingyů tvrdí, že vojáci a domobrana začali vypalovat celé vesnice a střílet do civilistů. Kolotoč násilí se tak podle pozorovatelů začíná vymykat kontrole. Přibližně 20 tisíc Rohingyů uprchlo do sousedního Bangladéše, protože ten je na rozdíl od Myanmaru převážně muslimský.
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu vyzval bangladéšskou vládu, aby otevřela hranice pro běžence. Přislíbil, že se Ankara bude podílet na úhradě nákladů. Bangladéš však už dnes hostí 400 tisíc Rohingyů a další už nechce.
„Svolali jsme summit Organizace islámské spolupráce. Musíme najít konečné řešení tohoto problému,“ prohlásil doslova Cavusoglu. Generální tajemník OSN António Guterres pouze vyjádřil své hluboké znepokojení nad situací v Myanmaru a vyzval obě strany ke zdrženlivosti, aby nevznikla humanitární katastrofa.
Muslimští Rohingyové tvoří přibližně čtyři procenta převážně buddhistické barmské populace. Napětí mezi nimi a většinovou populací eskalovalo naposledy krvavými střety v roce 2012. Ty vyhnaly přibližně sto tisíc Rohyngyů z jejich domovů.
