Materiál mimo jiné vítá závazek šestice států i nadále posilovat demokracii a fungování právního státu, ochranu lidských práv, stejně jako práv menšin a boj proti korupci a organizovanému zločinu.

Unie chce mimo jiné spolupracovat i v boji proti obchodování s lidmi, převaděčství, pašování drog nebo zbraní. „Naše spolupráce v boji proti nelegálním migračním tokům prokázala svou hodnotu a my ji budeme dál rozvíjet,“ uvádí dokument.

Další významnou oblastí, kde je potřeba zintenzivnit spolupráci, je boj proti terorismu a extremismu. To platí nejen o otázce financování, ale i o radikalizaci a návratu zahraničních teroristických bojovníků. Například v Bosně a Hercegovině v posledních letech zapustil pevné kořeny Islámský stát, který zde vybudoval celou řadu výcvikových táborů.

V textu EU také podporuje příslib partnerů ze západního Balkánu posilovat i nadále dobré sousedské vztahy, regionální stabilitu a vzájemnou spolupráci. Připomenuta je potřeba najít definitivní a závazná řešení jejich dvoustranných sporů. Příkladem jsou například napjaté vztahy mezi Srbskem a Kosovem, jehož vznik Bělehrad nikdy neuznal.

Řecko-makedonský spor spěje k řešení

Výrazně narušené jsou i vzájemné vztahy mezi Makedonií a Řeckem, které zablokovalo přístupový proces bývalé jugoslávské republiky do NATO a EU. Podle Řecka Makedonie svým názvem vznáší územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Nyní to však vypadá, že desetiletí trvající spor by mohl být vyřešen ještě před červnovým summitem Evropské unie. Makedonie v poslední době přejmenovala dálnici a letiště ve Skopje, které nesly jméno nejslavnějšího makedonského krále Alexandra Makedonského, což bylo Řecku dlouhodobě trnem v oku.

Na summitu v Sofii se pak ke dvoustranným jednáním sešel makedonský premiér Zoran Zaev se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem. „Diskutovali jsme o jednom konkrétním řešení sporu o jméno, které by bylo přijatelné pro obě strany, ale potřebujeme další jednání v našich zemích,“ řekl reportérům Zaev.