V obou případech se rozšíří počet lidí a společností, které figurují na seznamu osob a firem, které mají zmrazená aktiva v EU a kteří nemohou na unijní území cestovat.

V případě Íránu se ale unie zatím nedohodla na dalších ekonomických sankcích, které rovněž zvažovala. Šlo o opatření namířená na tamní finanční či energetický sektor. Konkrétně se zvažovalo i embargo na dovoz íránské ropy, přičemž zastánci tohoto kroku argumentují tím, že by to snížilo objem peněz, které má režim k dispozici na vývoj jaderných zbraní.

O těchto sankcích a jejich případném zavedení se ještě bude jednat. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé podotkl, že EU by v případě zavedení embarga spolupracovala s partnery na tom, jak výpadek kompenzovat. „Přerušení dodávek z Íránu by mohlo být kompenzováno produkcí v jiných zemích,“ řekl.

EU se nicméně alespoň rozhodla na seznam přidat 143 subjektů a 37 lidí. Jde mimo jiné o osoby či firmy, které se nějakým způsobem podílejí na íránském jaderném programu.

Obava z vývoje zbraní

Západ se obává, že Teherán usiluje o vývoj jaderné zbraně. Obavy zesílily po nedávném zveřejnění zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ta uvedla, že má důkazy, podle nichž Írán provádí výzkum a testuje postupy, které mu mohou pomoci vyvinout jaderné zbraně. Írán to odmítá s tím, že jeho jaderný program má čistě civilní charakter.

Po vyvíjení většího ekonomického tlaku, například pomocí izolace tamního finančního sektoru, volal před jednáním například britský ministr zahraničí William Hague. „Doufám, že se dnes dohodneme na dalších opatřeních, která zesílí ekonomický tlak na Írán,“ řekl při příjezdu. Právě velvyslanectví jeho země v úterý v Teheránu napadl dav rozbouřených demonstrantů, což vyvolalo tvrdou diplomatickou kritiku.

V případě Sýrie, kde při represích přišlo o život přes 3500 lidí, na seznam přibude dalších 11 firem a 12 lidí.