Konec ústavy je sice podle deníku více než symbolická ztráta, avšak zřejmě už jí nelze zabránit. Bude důležité naplnit novou smlouvu podstatou. Poslední fáze nynějšího německého předsednictví v Evropské unii se stává do značné míry obchodem s věštěním a interpretacemi. Na konci tohoto předsednictví by měl být nový rámec řádu, jakási kniha pravidel pro společenství.

Vzhledem k tomu, že do konce francouzských prezidentských voleb panuje povinné mlčení, je třeba říci jen tolik: český prezident Václav Klaus, který je buřičem proti Bruselu, byl v Berlíně a byl za pomoci všech pák zaplétán do osidel. Totéž zažívají takřka každý týden také bratři Kaczyńští v Polsku. Zdá se přitom, že tato taktika vychází. Přinejmenším Klaus byl věcný a podřizuje se stanovenému postupu.

Zvláštní pozornost si nyní zasluhuje britský premiér Tony Blair, který společně s nizozemským premiérem Balkenendem vyjádřil ochotu souhlasit se změněnou smlouvou. Jestliže chce zejména Blair ještě Evropě prokázat službu, pak měl uchovat operativní pravidla z dosavadní ústavní smlouvy a posílit společnou zahraniční politiku, a to jako dárek Evropě na rozloučenou, píše Süddeutsche Zeitung.