Život by se podle řady vědců mohl na Europě skrývat v rozsáhlém podpovrchovém oceánu, který podle odhadů obsahuje přibližně dvakrát více vody, než všechny pozemské oceány. Všechny úvahy o budoucím průzkumu Europy přitom počítaly s nutností provrtání ledového příkrovu, který podle odhadů dosahuje tloušťky až 100 kilometrů.

Pokud bychom mohli hledat život v kapkách slané vody vystřikované z gejzírů, průzkum měsíce by to velice zjednodušilo. „Naše odhalení určitě zvyšuje možnost budoucího průzkumu Europy,“ řekl Sien-če ťia z Michiganské univerzity.

Sonda Galileo dorazila k Jupiteru v prosinci 1995 a v následujících osmi letech zkoumala planetu a její měsíce. Svůj nejbližší přelet Europy, která je velká přibližně jako náš Měsíc, uskutečnila sondu 16. prosince 1997. Ve výšce pouhých 402 kilometrů nad povrchem měsíce zaznamenaly senzory sondy neobvyklé údaje, které tehdy nebyli vědci schopni identifikovat.

„V prosinci 2017 existovaly znaky, kterým jsme nikdy úplně neporozuměli, řekla Margaret Kivelsonová, emeritní profesorka Klaifornské univerzity v Los Angeles a vedoucí vědkyně mise Galileo.

V nové studii se rozhodli vědci ke starým datům Galilea vrátit a znovu je prověřit. Zjistili přitom, že podivná měření sondy odpovídají možné náhlé erupci vody z povrchu měsíce. Tím by se také potvrzovaly snímky Hubbleova vesmírného teleskopu, který v roce 2016 zachytil na povrchu Europy něco, co se jevilo jako výtrysky vody.

NASA se chystá vyslat k Europě novou sondu, která by se soustředila na hledání života v příštím desetiletí. „Existuje příliš mnoho náhod, abychom to mohli přehlížet a nechápaat data,” řekl Robert T. Pappalardo, projektový vědec mise NASA nazvané Europa Clipper.

Ta by mohla být vypuštěna v roce 2022. „Určitě to vypadá, že zde existuje nějaký jev. Obláčky se zdají být konzistentní,“ dodal.