Ke zvolení devětapadesátiletý Lucemburčan potřeboval nejméně 376 hlasů, tedy nadpoloviční většinu v europarlamentu, kde zasedá 751 poslanců. Voleb se nakonec účastnilo 729 poslanců: 250 hlasovalo proti, 47 se zdrželo a deset lístků bylo prohlášeno za neplatné.

Juncker o svém zvolení s europoslanci jednal minulý týden a dnes dopoledne poslance oslovil s poměrně dlouhým projevem. Vystoupení bylo koncipované tak, aby uspokojilo proevropskou levici i pravici: kandidát slíbil podporu růstu ekonomiky, ale kladl také veliký důraz na sociální rozměr evropského projektu, slíbil dokončení smlouvy o volném obchodu s USA a podtrhl potřebu vysoké úrovně ochrany evropských občanů a transparentnosti při vyjednávání.

Nástup Junckera do čela komise je vítězstvím interpretace Lisabonské smlouvy, kterou prosazovaly velké proevropské politické frakce už před květnovými volbami. Nabídly volební lídry, kteří se v analogii s národními volbami a funkcí premiéra měli stát budoucími šéfy komise.

Většinová podpora

Juncker byl takovým kandidátem Evropské lidové strany (EPP), která nakonec v květnu volby vyhrála. A lidovci i druhá frakce socialistů a demokratů (S&D) dali rovnou najevo, že většinovou podporu v dnešním hlasování nikdo jiný než Juncker nezíská. Výrazně tak omezili manévrovací prostor prezidentům a premiérům členských zemí unie, kteří podle Lisabonské smlouvy kandidáta parlamentu „s přihlédnutím k výsledkům voleb" navrhují.

Ve svém odporu vůči Junckerovi na summitu před třemi týdny vytrval britský premiér David Cameron, kterého ale podpořil jen jeho maďarský kolega Viktor Orbán.

EPP si podporu socialistické frakce S&D a tedy Junckerův úspěch v dnešním hlasování pojistila už počátkem měsíce, když pomohla znovu do čela Evropského parlamentu zvolit německého socialistu Martina Schulze. Právě on dnes zvolení Junckera označil za „nový začátek v Evropském parlamentu".

Proti Juckerovi byli od počátku Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejichž lídr Syed Kamall označil dohodu lidovců a socialistů za „matku všech zákulisních dohod". Hlasy mu nedali ani euroskeptici z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), levicoví europoslanci z GUE/NGL a také posílená skupina nacionalistických a antievropských stran, z níž se zatím Marine Le Penové z francouzské národní fronty (FN) nepodařilo sestavit plnohodnotnou frakci.