Připomíná také, že Klausem kritizovaná charta lidských práv EU se poválečných takzvaných Benešových dekretů netýká. Rakouský europoslanec Othmar Karas zase Klause kritizuje za „osobní ješitnost a taktizování“ při ratifikaci lisabonské smlouvy.

„Pokud by (Klaus) odmítl podepsat (lisabonskou smlouvu) po kladném rozhodnutí českého ústavního soudu, měly by ostatní ústavní instituce proti němu zahájit proces impeachmentu,“ uvedl v pondělí socialistický europoslanec Leinen.

Strach je zbytečný, tvrdí Leinen

Klausův požadavek na dodatek vylučující aplikaci unijní Charty základních lidských práv při posuzování požadavků sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce je podle Leinena jen dalším krokem Pražského hradu pro svévolné narušení procesu ratifikace lisabonské smlouvy.

Uvádí, že takové požadavky jsou zcela zbytečné, protože charta se týká pouze unijních zákonů a podobných aktů. Pokud jde o majetkové spory mezi členskými státy, není EU kompetentní. Kromě toho nemá charta retroaktivní účinek. Problémy vyplývající z takzvaných Benešových dekretů mezitím vyřešily česko-německé dohody a přístupové dohody mezi Českem a EU, připomíná Leinen, který je svými vyhraněnými názory na Klause dlouhodobě znám.

Nejde o první kritiku

V dubnu 2005 Leinen spolu s tehdejším místopředsedou Evropského parlamentu Alejem Vidalem-Quadrasem kritizovali postoj české hlavy státu k euroústavě, neschválené předchůdkyni nynější lisabonské smlouvy. Klaus se tehdy postavil na stranu těch, kteří tvrdili, že evropská ústava je krokem k vytvoření evropského superstátu.

„Jestliže se hlava státu pustí velmi agresivním způsobem do politické debaty o tak zásadním tématu, jako je evropská ústava, a to v opozici proti vládě a většině parlamentu, je logické předpokládat, že v případě, že výsledek rozhodování parlamentu nebo lidí v referendu bude ve prospěch nové smlouvy, rezignuje a dokáže tím, že jeho demokratické přesvědčení je skutečné a upřímné,“ řekl tehdy Vidal-Quadras.

Proti jeho výrokům se ohradil nejen samotný Klaus, podle kterého byly urážkou demokraticky zvoleného představitele státu i suverénní členské země EU, ale i čeští europoslanci zvolení za ODS. Za Klausovy kritiky se naopak postavili představitelé ČSSD.

Karas z Rakouska za vším vidí ješitnost

Mezi těmi, kdo nynější postup českého prezidenta odmítají, je také rakouský lidovec Othmar Karas. „Právě na Česku je dobře vidět, kam to vede, když východiskem pro rozhodování o unijních záležitostech jsou osobní ješitnosti, osobní zájmy a taktiky,“ řekl na pondělní tiskové konferenci ve Vídni. „My všichni jsme společenství,“ zdůraznil s tím, že každý, kdo myslí jen na sebe, blokuje společenství a oslabuje jej.