Slovenské parlamentní volby budou už za pár dní. Nelitujete toho, že teď nemůžete být na Slovensku?
Snažím se na Slovensku trávit každou volnou chvíli, i když někdy to nejde. Naše koalice PS-Spolu má nejakčnější kampaň, jakou kdy Slovensko zažilo. Přes tisíc dobrovolníků a stovky členů obcházejí celé Slovensko.

Věříte, že budete sestavovat vládu?
Samozřejmě. Jakákoli příští koalice ale bude složená z více stran, hráčů bude hodně. Věřím, že touha po změně i vzhledem k tomu, co se odehrálo po vraždě Jána Kuciaka, je silná.

Co je aktuálně největším nebezpečím pro slovenskou demokracii?
Velké riziko je, že fašisti (míněn Kotleba – ĽSNS, pozn. red.) dopadnou dobře. Nejčernější scénář je jejich spolupráce se Smerem. To by ohrozilo samotnou podstatu demokracie na Slovensku. Proto taky organizujeme vlastní nenásilná protestní shromáždění tam, kde mají fašisti své mítinky.

Proč je demokracie v ohrožení zrovna v zemích Visegrádu?
Není to jen Visegrád, je to třeba i Malta v souvislosti s aférou kolem vraždy novinářky, do které byl zapleten tamní premiér. Ano, dnes jsou problémovými zeměmi v EU Polsko a Maďarsko, i když byly ještě před pár lety považovány za lídry přechodu k demokracii. Ve střední Evropě jsme podcenili význam nezávislé policie, prokuratury a soudů. Slovensko má specifické postavení, protože v 90. letech zažilo Mečiara. On dělal přesně to, co dnes ve velkém měřítku dělá Orbán nebo PiS (polská vládní strana Právo a spravedlnost – pozn. red.). Slováci jsou vůči tomu citlivější a imunnější. Proto Fico nedokázal vytvořit takový systém jako Orbán.

Vy vnímáte EU jako pojistku demokracie a chtěl byste tuto její roli posílit. Nevyvolává ale takový tlak shora zbytečný odpor?
Musíme si položit jinou otázku: Může Evropská unie tolerovat, aby jejími členy byly nedemokratické režimy? Podle mě ne, protože pak by prakticky nemohla fungovat. Je to jednotný právní prostor. Jak k tomu pak přijde slovenský občan, kterému se třeba v Polsku něco stane, ale nebude mít nárok na nezávislý soud? V Polsku většina lidí PiS nevolila. Tito lidé od EU očekávají, že jim bude garantovat demokracii, právní stát a svobodu. Proto nad tím teď nemůžeme mávnout rukou.

Nejsou prapříčinou rozčarování občanů z EU právě ta nenaplněná očekávání?
Ano, speciálně v ekonomické oblasti tu panovala představa, že v Unii nám bude už jen dobře. Měli jsme ale smůlu v tom, že jsme do EU vstupovali v době, kdy byla na vrcholu. Pak ale spadla pod stůl ústavní smlouva, přišla ekonomická krize, která téměř rozbila euro, následovala migrační krize… Mnoho lidí na Slovensku vnímá EU jen jako stroj na peníze. Pořád v nás přetrvává pocit, že Evropská unie je něco cizího, čemu se musíme stále přizpůsobovat. Je chyba našich politických elit, že nemáme žádnou vizi.

Jak v téhle souvislosti hodnotíte visegrádskou spolupráci?
Vznikla na dobrých základech, přispěla ke stabilitě a dobrým sousedským vztahům. Od té doby se ale velmi vzdálila od původního étosu a dnes je to, speciálně po migrační krizi, toxická značka. Visegrád je vnímaný jako prostor, kde vládnou populisti, nacionalisti a oligarchové a který stále říká ne. Slovensko je přitom v mnohém jiné, škodí nám, že nás házejí do jednoho pytle.

Při hlasování o sankcích ale hrozí, že se Polsko a Maďarsko vzájemně podrží.
Proto potřebujeme jemnější článek než článek 7 a odebrání hlasovacích práv. Jedním z nich je připravovaná možnost přesměrovat eurofondy v případě, že je ohrožen právní stát. Ta logika je jednoduchá: V Maďarsku tečou evropské peníze oligarchům spřízněným s Orbánem. Místní prokuratura není dostatečně silná a nezávislá, aby to mohla došetřit. A daňový poplatník v Německu nebo i na Slovensku se pak může oprávněně ptát: „Proč tam mají jít moje daně?“ To nemá být trest, to má být ochrana evropských daňových poplatníků.