Podle europoslance Jana Zahradila, který na jednání s německým předsednictvím EU vystupoval z pověření českého premiéra, se jako jedna možnost rýsuje sepsání nové smlouvy za použití některých částí euroústavy, která ztroskotala předloni při referendech ve Francii a Nizozemsku. Nová smlouva o fungování EU rozšířené na 27 členů by tak nahradila stávající dokumenty. Nebo by se novelizovaly stávající smlouvy za použití některých částí euroústavy, a formálně by tak nová smlouva nevznikla.

"Obě cesty jsou zatím možné," řekl Zahradil. Pro Českou republiku jsou schůdné obě cesty, avšak Praze jde podle něj především o obsah.

Česko, Polsko, Británie nebo Nizozemsko patří k hlavním odpůrcům euroústavy, kterou ale schválilo 18 zemí. Euroskeptické státy chtějí většinou kratší dokument, který by neměl povahu ústavy, a některé změny v navrhovaných institucionálních reformách. Česká pozice obsahuje i požadavek, aby nová smlouva neobsahovala Chartu lidských práv EU, která může být v rozporu s národním zákonodárstvím.

V posledních dnech vyvstaly spory kolem budoucích práv národních parlamentů a přerozdělení hlasů členských zemí. ČR a Polsko například žádají zavedení "červené karty", kterou by parlamenty 27 členských zemí mohly používat vůči unijním zákonům a omezovat tak ztrátu národní svrchovanosti v některých oblastech. V českém tisku tento návrh kritizoval předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Liška (zelení).

Zahradil minulý týden také řekl, že Praha chce podobně jako Polsko změnit i přerozdělení hlasů v Radě EU, kde členské státy definitivně schvalují zákony a opatření. Hlasy jsou zatím rozděleny víceméně podle počtu obyvatel. Reakce německých politiků a diplomatů, kteří jsou zapojeni do příprav nové smlouvy, jsou však k oběma námětům převážně odmítavé.

V Berlíně jsou tak do summitu EU očekáváni mnozí ministři vlád členských zemí a jejich šéfové. Už ve středu přijede za německou kancléřkou Angelou Merkelovou nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle diplomatických zdrojů se chystá i cesta místopředsedy české vlády pro záležitosti EU Alexandra Vondry a premiéra Mirka Topolánka.