Ve druhé polovině dvacátého století nebylo o členění Evropy pochyb. Starý kontinent dělila na dvě části pomyslná železná opona, která tehdejší Československo jednoznačně řadila společně s Polskem, Maďarskem a dalšími státy pod vlivem Sovětského svazu mezi země východního bloku.

Ačkoli moderní dělení řadí země Visegrádské čtyřky včetně České republiky do střední Evropy, pro většinu cizinců zůstávají Češi ve škatulce východoevropských států. Zažité uspořádání kontinentu by alespoň mezi mladými Američany mohlo změnit nové, již sedmnácté vydání učebnice autorů Jana Nijmana, Petera Mullera a Harma de Blije. 

Jádro Evropy

„Toto tradiční dělení zůstává relevantní i dnes, ale v éře evropské unifikace ho zastínilo dělení, založené na základě postavení zemí ve středu Evropy ve vztahu k Evropské unií,“ vysvětlují autoři v kapitole, které se věnuje regionům starého kontinentu. „Rozdělujeme čtyři hlavní regiony. Západní Evropu, severní Evropu, středomořskou Evropu a východní Evropu.“

Pomyslná hranice, kterou autoři na mapě Evropy nakreslili, může Čechům dělat radost. Američané Českou republiku zařadili po bok Německa, Rakouska či Francie nejen do západní Evropy, ale také mezi země takzvaného „evropského jádra“. 

„Samozřejmě jde jen o jednu z definic evropské geografie, která bude pravděpodobně v rozporu s ostatními,“ upozorňuje server Expats.cz a dodává, že kromě pozice Česka může bouřlivou debatu vyvolat i pohled autorů na další země.

Ruský Krym?

Nadšení například z učebnice nebudou Slováci, kteří skončili mezi zeměmi východu. Na horké půdě se američtí autoři pohybují i v případě interpretace území Ukrajiny, východoevropskou zemi totiž do mapy zakreslili bez okupovaného Krymu. Ten sice v roce 2014 anektovalo Rusko, většina zemí světa však tento čin neuznala a označila ho za protiprávní.

Podivně působí i linie, která odděluje oblast evropského jádra. Autoři do ní zařadili například západní polovinu Polska, jižní části skandinávských zemí, severovýchod Španělska a severní část Itálie. Součástí jádra podle nich zřejmě není ani severozápad Velké Británie a západní část Irska.

O omyl přitom s největší pravděpodobností nejde. Kniha „Geography: Realms, Regions, and Concepts“ má totiž bohatou tradici a poprvé vyšla již v roce 1971. Její nejnovější vydání je již 17. v řadě a podle serveru Expats.cz učebnici do své výuky zařadily i některé americké školy.