Evropská komise tak neváhala a už nyní začne zvažovat kroky. Nevyloučila ani řízení pro „porušení povinností“ ohledně stavu právního státu. Timmermans Varšavu vyzval, aby projednávání reformy zastavila a tuto otázku znovu prodiskutovala.

„Tyto zákony značně zvyšují systémové ohrožení právního stát,“ prohlásil dnes v Bruselu podle agentury Reuters Timmermans. „Zlikvidovaly by jakoukoliv zbývající nezávislost soudů a postaví soudnictví pod kontrolu vlády,“ varoval. A ani poslední úpravy reformy však nemusí být v souladu s polskou ústavou.

EK proto vyčká, v jaké přesné podobě budou nakonec nové zákony vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského schváleny. Posledním krokem je vládní snaha posílit úlohu parlamentu a ministerstva spravedlnosti při jmenování členů Nejvyššího soudu. 

Kaczyński vzkázal EU, že by se do celé záležitosti neměla vměšovat. "Tyto záležtosti patří výlučně do pravomoci naší země," uvedl ve státní televizi TVP Kaczyński. "Takže (ze strany EU) tady dochází ke zneužití pravomoci," upozornil.

Se současným návrhem zákona však nesouhlasí ani polský prezident Duda. "Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě," uvedl. Ten navrhuje zvýšení potřebné většiny pro jmenování soudní komise, která vybírá budoucí soudce.

Pelikán napsal polskému ministrovi

K celé situaci se vyjádřil i český ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který zaslal svému polskému protějšku dopis. „Jsem si vědom současného rozložení sil v polském Sejmu, přesto Vám navrhuji ještě jednou důkladně zvážit přijetí zákona týkajícího se Nejvyššího soudu v podobě, v jaké je nyní,“ napsal Pelikán.

V dopise se pozastavuje především nad obsazováním míst na Nejvyšším soudě pouze z vůle ministra spravedlnosti. „Nezávislá justice je základem pro efektivní fungování celého systému,“ dodává ministr.

Kritikou nešetřil ani předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. "Nelze se vyhnout jisté hypotéze nebo dokonce podezření, že tento globální útok na soudní moc je současně globálním útokem na základní pilíře demokratického právního státu v Polsku," řekl pro server iRozhlas.cz.

Evropská komise pohrozila

Ze strany Evropské komise hrozí, že by členským zemí doporučila, aby rozhodly o tom, že jsou v Polsku trvale porušovány hodnoty. A to ty, na kterých Evropská unie stojí. Poprvé v historii by tam mohla být jedna z členských zemí EU potrestaná tím, že přijde například o některá hlasovací práva. K trestu je potřeba souhlas všech zemí.

Jednou z možností, jak na Polsko zatlačit, je také odebrání dotací. Země je jejich největším unijním příjemcem.

Od svého zvolení v roce 2015 PiS zpřísnila vládní kontrolu nad soudy i státními médii. I když je PiS mezi Poláky stále oblíbená, tisíce lidí proti jejím krokům protestuje. Velké demonstrace se očekávají i ve čtvrtek.

PiS hájí reformu tím, že je třeba zajistit odpovědné soudy. Aby státní instituce sloužily všem Polákům, ne jen "elitám", které reprezentují opozici.

Poslední reakce z Bruselu přišla i od eurokomisařky Věry Jourové. Německému listu Neue Osnabrücker Zeitung řekla, že si neumí představit, „že by třeba němečtí či švédští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení nějaké formy diktatury v některém z dalších členských států EU“.