Evropská komise zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku letos v červnu. EU v roce 2015 rozhodla, že během dvou let přerozdělí mezi členské země 160 tisíc migrantů z Řecka a Itálie. K přijetí 40 tisíc migrantů se některé země zavázaly dobrovolně a v rámci jednorázového mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl převzaly přes 31 tisíc osob.

V další fázi mělo být zbylých 120 tisíc migrantů rozděleno podle kvót. Česko přijalo 12 lidí z celkové kvóty 2691, Slovensko 16 lidí, Polsko a Maďarsko ani jednoho migranta.

Zástupci visegrádské skupiny odmítli návrh Evropské komise na přerozdělování migrantů.
V4 odmítla návrh Evropské komise na přerozdělování migrantů

Čeští politici zatím kvóty i žalobu odmítají. Čerstvě jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) chce s Evropskou komisí vyjednávat o stažení žaloby. "Je jasné, že kvóty jsou nesmysl a jen podporují popularitu extremistických stran v Evropě," sdělil dnes Babiš ČTK. Doufá v to, že příští týden na summitu dostane prostor k vyjádření českého stanoviska.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček reagoval na rozhodnutí komise odkazem na úterní Zemanovo vyjádření k problematice migračních kvót. "Pokud jde o moje stanovisko je dlouhodobé a takové, že kvóty považuji za vměšování do vnitřních záležitostí České republiky nebo jakéhokoliv jiného státu," uvedl v úterý Zeman. Kvóty podle jeho názoru odporují principu subsidiarity.

Tomio Okamura
Okamura si přisadil: Žaloba kvůli kvótám je brutální diktát Bruselu

Podle předsedy ODS Fialy jsou kvóty špatné a žaloba EK je ještě horším rozhodnutím.

Skepticky se k žalobě staví také europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Spory v unii se podle Pospíšila nedají řešit žalobami na členské státy. "U nás žaloba jen nahraje politikům, jako je Tomio Okamura," napsal předseda TOP 09 na Twitter.

Podle Svobodných ukazuje vyhrožování soudem a pokutami "na to, jací jsou představitelé EU ve skutečnosti totalitáři a pokrytci". "Možnost o sobě rozhodovat nevyměníme za vaše peníze," tvrdí Svobodní. Podle jejich předsedy Tomáše Pajonka připomíná přerozdělování lidí proti jejich vůli obchod s lidmi. "Česká republika se na něm nesmí podílet," prohlašuje Pajonk. Násilné přerozdělování migrantů představuje podle Svobodných překročení pravomocí EU, neboť takovou pravomoc jí nedává ani Lisabonská smlouva.

"Česká vláda by neměla ustupovat ani před případným rozhodnutím unijního soudu, ale měla by bránit naši samostatnou imigrační politiku," tvrdí Pajonk.

Zatím není jisté, zda bude soudní zahájení skutečně zahájeno. Víc než 85 procent případů předkládaných v posledních letech Evropskému soudnímu dvoru se podařilo vyřešit před soudním jednáním. Platí nicméně, že pokud členské státy neoznámí opatření, jimiž hodlají evropskou směrnici naplnit, může Evropská komise požádat soud o uložení paušální pokuty nebo penále, případně obou sankcí zároveň.

Česká, polská i maďarská vláda opakovaně upozorňovaly na to, že mechanismus přerozdělování příliš nefunguje a že se oproti původním záměrům nedaří migranty skutečně přesouvat. 

Andrej Babiš.
Žaloba kvůli kvótám? Nešťastné řešení, míní čeští politici

Program přerozdělování skončil letos v září, podle mluvčího Evropské komise Margaritise Schinase s úspěchem. Současně se ale stal právě předmětem ostrých sporů mezi členskými zeměmi EU. Protože byl prosazen navzdory protestům členských států ze střední a východní Evropy, napadly Slovensko a Maďarsko jeho přijetí u unijního soudu, ale se svou žalobou neuspěly. 

Evropská komise nyní uvedla přístup Česka, Polska a Maďarska v pravidelném seznamu prohřešků členských zemí proti unijnímu právu. Poslední fází řízení proti těmto prohřeškům je právě žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. Tam se teď budou visegrádské země zodpovídat ze svého přístupu k evropskému programu rozdělování migrantů.