„Je načase dokončit naši práci z roku 1989,“ řekl Johanes Hahn. „Stanovili jsme rok 2025 jako orientační termín pro Srbsko a Černou Horu, což je realistické, zároveň však ambiciózní,“ dodal s odkazem na expanzi Evropské unie na východ od pádu Berlínské zdi.

Podle Hahna již bylo zahájeno diplomatické úsilí, jehož cílem je urychlit kroky, které po pozastavení přijímání nových členů přivedou do EU šest západobalkánských zemí.

Ve vstup do Evropské unie doufají Albánie, Bosna, Kosovo, Makedonie, Černá Hora a Srbsko. Jak však agentura Reuters poznamenává, jejich šance na členství v posledních letech slábne, a to kvůli stále rostoucímu euroskepticismu, krizi eurozóny v letech 2009-2013 a také kvůli rozhodnutí Británie unii opustit.

Kvůli všem těmto faktorům tak podle Reuters unijní politici trochu ztratili zájem pokračovat v rozšiřování bloku.

Rostoucí vliv Ruska, migrační krize, která se v současné době hýbe eurozónou, směřování Turecka k autoritářské vládě a snaha o posílení evropské integrace po odchodu Británie v roce 2019 však představují pro Balkán novou naději.

"Buď vyvezeme stabilitu do regionu nebo importujeme nestabilitu," uvedl Hahn a argumentoval tím, že vstup těchto zemí do EU je nejlepší způsob, jak bojovat proti korupci, organizovanému zločinu a hrozbě autoritářství v regionu.

Srbsko je považováno za pilíř tamního regionu a EU doufá, že by vliv Bělehradu mohl na Balkáně pomáhat dalším reformám.

Hahn má Srbsko navštívit již v únoru, a to po zveřejnění oficiální Evropské komise pro Balkán, které připadně na 6. února. Následně by měl zemi navštívit i předseda Komise Jean-Claude Juncker, který plánuje navštívit všech šest zemí, aby jim vyjádřil potřebnou podporu. 

Hahn také příští měsíc odcestuje do Washingtonu, kde se setká s ministrem zahraničí, aby se poradili o tom, jakým způsobem 

V Bulharsku, které předsedá EU od ledna do června, také proběhne speciální summit, kde sejdou čelní představitelé Unie, aby probrali situaci na Balkáně. V červenci pak proběhne další setkání, tentokrát v Británii.