Třináctistránkový dokument s návrhy reforem poslal kabinet premiéra Alexise Tsiprase partnerům ve čtvrtek večer, dnes o nich bude zřejmě bouřlivě jednat řecký parlament. Od záchranného fondu eurozóny žádají Atény během tří let sumu převyšující 50 miliard eur (přes 1,3 bilionu Kč).

Výměnou slibují udržet a zvyšovat primární přebytek, zvýšení některých daní, snížení výdajů například na obranu, postupnou reformu penzí i veřejného sektoru, lepší výběr daní i některé další privatizace. Podle různých médií mají kroky hodnotu deseti až 13 miliard eur. V mnoha ohledech podobné kroky, požadované ovšem trojicí věřitelských institucí, přitom Řekové v neděli odmítli v ostře sledovaném referendu.

Pokud budou s novým vývojem ministři financí – na základě analýzy a doporučení odpovědných institucí – v sobotu spokojeni, mohou jednání pokročit do další fáze. Všechny strany bude dál tlačit čas, ale po sobotě bude jasné, zda je – pro tuto chvíli – Řecko z nejhoršího venku.

A mohlo by to také znamenat, že se v neděli ani neuskuteční narychlo svolaná mimořádná jednání prezidentů a premiérů eurozóny a poté také lídrů všech 28 zemí Evropské unie.

Restrukturalizace dluhu

Klíčovou otázkou ale dál bude možnost nějakého způsobu úpravy vysokých řeckých dluhů. Podobný krok podle médií řecké návrhy přímo nezmiňují, ačkoliv o nich tamní politici opakovaně hovoří. Případnou restrukturalizaci dluhu ale tvrdě odmítají některé země eurozóny.

Ve chvíli, kdy nynější snaha Tsiprasova kabinetu uspokojit věřitelské instituce nějak selže, bude v neděli lídry eurozóny a celé unie čekat nelehké rozhodování. Vyřešit budou zřejmě muset otázku odchodu Řecka z eura a nejspíš i určité formy humanitární pomoci zemi, kde už od konce minulého měsíce nefungují banky a ekonomika se postupně ochromuje.

Po skončení úterního mimořádného summitu eurozóny předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před novináři poprvé připustil, že komise se na Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny, připravuje stejně, jako na potřebu Aténám humanitárně pomoci. Prezidenti a premiéři zemí s eurem se sešli poté, co v nedělním referendu přes 60 procent řeckých voličů odmítlo jednu z podob návrhů úsporných opatření, která společně prosazovaly Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.

Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý oznámila, že lídři eurozóny se rozhodli na neděli svolat mimořádný summit celé EU. Krizová situace se totiž podle nich netýká jen zemí platících eurem, ale také všech ostatních. A předseda jednání členských zemí Donald Tusk také jasně formuloval, že Aténám se krátí čas a konečným termínem pro dohodu je právě neděle. Celou situaci zároveň označil za pravděpodobně nejkritičtější chvíli v dějinách eurozóny i celé Evropské unie.

Ministři financí eurozóny mají další z řady svých setkání kvůli Řecku svolané do Bruselu na sobotních 15:00. Summit premiérů a prezidentů zemí platících eurem by měl začít v neděli v 16:00, jednání lídrů celé evropské osmadvacítky o dvě hodiny později.