„Španělská vláda dává prezidentu Madurovi osm dní na vyhlášení svobodných, transparentních a demokratických voleb,“ uvedl v tiskovém prohlášení španělský premiér Pedro Sánchez. „Pokud k tomu nedojde, Španělsko uzná Juana Gaidóa došasným prezidentem s pověřením tyto volby vyvolat.“

Podobně se zhruba ve stejnou dobu na twitteru vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokud nebudou volby vyhlášeny během osmi dnů, budeme připraveni uznat Juana Guaidóa výkonným prezidentem Venezuely s cílem spustit politický proces,“ napsal.

Krátce poté stejnou informaci připojila i tisková mluvčí německé vlády a později se připojil i britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. „Po odstranění opozičních kandidátů, opakovaném hlasování stejných voličů a řadě nesrovnalostí je jasné, že Nicolas Maduro není legitimním vůdcem Venezuely,“ napsal Hunt.

K podpoře venezuelské opozice vyzval na sobotním zasedání Rady bezpečnosti OSN i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Každá země by si podle něj měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. „Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa,“ uvedl.

Rusko podporuje Madura

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Federica Mogherini v sobotu znovu zopakovala výzvu Bruselu, aby Venezuela uskutečnila svobodné, transparentní a důvěryhodné volby. Případný neúspěch podle ní povede k reakci EU. 

Rusko naopak venezuelského prezidenta podpořilo a vyzvalo Spojené státy i Evropské země, aby se do venezuelských záležitostí nevměšovaly. „Cynické nepokryté zasahování do interních záležitostí suverénního státu. Tohle musí přestat,“ uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Stávajícího prezidenta podpořilo také Turecko, Mexiko či Bolívie.

Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja označil ultimátum evropských zemí za absurdní. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala „srdcem“ rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel. "Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality," prohlásil.

Moskvě se nepodařilo zablokovat dnešní jednání Rady bezpečnosti. Proti zasedání byly spolu s Moskvou také Čína, Jihoafrická republika a Rovníková Guinea. Devět zemí ale hlasovalo pro uskutečnění schůze a Pobřeží slonoviny a Indonésie se zdržely hlasování. Rusko, Čína, JAR a Rovníková Guinea nicméně zablokovaly snahu USA o přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které by vyjádřilo plnou podporu venezuelskému parlamentu jako jediné demokraticky zvolené instituci v zemi.

Opoziční převrat

Venezuelu zachvátily pod vládou Madura nepokoje. Lidé opakovaně vyrazili do ulic, aby dali najevo nespokojenost s nedostatkem potravin a ekonomickou i politickou krizí, která vyvolala masovou emigraci a inflaci, která podle agentury Reuters za loňský rok dosáhla úrovně deseti milionů procent.

V květnu loňského roku byl Maduro znovu zvolen prezidentem, a to navzdory nízké volební účasti a obviněním z kupování hlasů. Domácí opozice, Spojené státy a pravicově orientované jihoamerické vlády odmítly výsledky voleb uznat. 

Ve středu se lídr opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó prohlásil dočasným prezidentem a vyzval Venezuelany, aby znovu vyrazili do ulic protestovat proti Madurovi, který je u moci od roku 2013 a má podporu ozbrojených složek.

Spojené státy krátce poté uznaly Guaidóa právoplatným prezidentem země a viceprezident Mike Pence označil Madura za „diktátora bez legitimního nároku na prezidentský post“. Vzor USA později následovala Kanada a většina latinskoamerických států.

Dvacet obětí

Zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům si vyžádaly nejméně dvacet mrtvých a velké množství zraněných. „Dostali jsme informaci, že nejméně 20 lidí zemřelo, údajně byli zastřeleni příslušníky bezpečnostních sil nebo členy provládních skupin. Mnoho dalších bylo zraněno ostrou střelbou i gumovými projektily,“ uvedl mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville.