Pro právně nezávaznou rezoluci hlasovalo 439 poslanců, 104 bylo proti a 88 se hlasování zdrželo, informovala agentura Reuters.

Evropský parlament zároveň důrazně odsoudil tvrdé represe a násilí, které vedly ke ztrátám na životech či zraněním. V této souvislosti poslanci vyzvali venezuelské orgány, aby zastavily všechny formy porušování lidských práv, potrestaly osoby, které je mají na svědomí, a zabezpečily řádné dodržování základních lidských práv a svobod.

„Venezuela se nachází nejen v bezprecedentní sociální a hospodářské krizi, ale i v krizi demokracie. V důsledku toho již zemi opustily více než tři miliony lidí,“ upozornili europoslanci.

Parlament také pověřil šéfku evropské diplomacie Federicu Mogeriniovou, aby ve spolupráci s jihoamerickými zeměmi a dalšími klíčovými aktéry vytvořila kontaktní skupinu, jejímž hlavním úkolem bude zprostředkování dohody o uspořádání svobodných, transparentních a důvěryhodných prezidentských voleb.

Nicolás Maduro, který se těší silné ekonomické podpoře ze strany Ruska, sice nabídl opozici prostřednictvím ruské agentury Ria Novosti dialog zajišťovaný zahraničními prostředníky, i nadále ale odmítá vypsání nových prezidentských voleb. „Zvítězil jsem ziskem 68 procent hlasů, legitimně. Přejí-li si imperialisté nové volby, ať si počkají do roku 2025,“ prohlásil.

Zadržovaní novináři byli propuštěni

Mogeriniová posléze Venezuelu vyzvala, aby okamžitě propustila novináře zadržené v rámci zásahu proti zahraničním médiím. „Žádáme, aby zadržovaní novináři byli okamžitě propuštění,“ uvedla šéfka evropské diplomacie podle agentury AFP. Dva z pětice zadržených novinářů pocházejí z Francie, dva z Kolumbie a jeden ze Španělska, přičemž poslední tři pracují pro španělskou tiskovou agenturu EFE.

Agentury EFE a AFP později informovaly, že všichni novináři už byli propuštěni a opouštějí Venezuelu. Během úterní noci byli zatčeni i dva Chilané, kteří pracují pro státní televizi TVN. Ti byli zadržování po dobu 14 hodin a následně došlo k jejich vyhoštění ze země, uvedl chilský ministr zahraničí Roberto Ampuero. 

Europarlament také připomněl, že podporu venezuelskému parlamentu a demokratickým prezidentským volbám Mogeriniová vyjádřila již 26. ledna. Tehdy EU upozornila, že pokud nebude konání takových voleb oznámeno v nejbližších dnech, přistoupí k dalším krokům, a to včetně uznání nového vedení země.

Šestapadesátiletý Maduro, který stojí v čele Venezuely od března 2013, složil přísahu na další šestileté období 10. ledna. A to navzdory silným protestům. Loňské prezidentské volby ve Venezuele totiž bojkotovala tamní opozice a za nedemokratické je označily Spojené státy, Evropská unie a více než desítka zemí Latinské Ameriky.

O necelé dva týdny později, tedy 23. ledna, se za dočasného prezidenta prohlásil i opoziční lídr a předseda venezuelského parlamentu Juan Gauidó.