Už před koncem minulého roku Rakušané začali stavět plot na hranici se Slovinskem, kudy proudily tisíce běženců na své trase do Německa a do Švédska. V současné době ale běžence zadržuje plot na řecko-makedonských hranicích a Rakušané se obávají, že se budou do centrální Evropy snažit dostat jinudy – přes Itálii.

U dálnice v Brennerském průsmyku budou také vybudována zastřešená kontrolní stanoviště, aby policisté mohli pracovat i v nepříznivém počasí. Rakousko kontroly na hranicích podle ministra obrany Hanse Petera Doskozila zpřísní nejpozději do 1. června. Režim by měl připomínat situaci na rakousko-slovinské hranici.

Proud běženců se v minulých dnech značně ztenčil. Od neděle do pondělí dorazilo z Turecka do Řecka podle agentury DPA pouze 80 lidí. Přitom ještě v březnu mířilo na řecké ostrovy v Egejském moři asi 900 migrantů denně. Tento útlum začal po uzavření dohody mezi Evropskou unií a Tureckem, která předpokládá, že migranti, kteří do Řecka připlují, nezískají azyl a budou vráceni zpět. Za každého vráceného Syřana pak Evropská unie přímo z Turecka přijme jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Dosud bylo do Turecka vráceno 325 běženců.

Krizová situace v Idomeni

Napjatá situace ale podle ČTK panuje na řecko-makedonských hranicích, kde v tábořišti u města Idomeni přebývá asi jedenáct tisíc lidí. Makedonie vybudovala hraniční plot na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Plot je podobný tomu, který mezi srpnem a říjnem loňského roku vybudovalo Maďarsko na hranicích se Srbskem.

Ploty nebo hraniční kontroly v schengenském prostoru však už nyní mají dopady na ekonomiku. „Pokud by se systematicky kontrolovaly všechny vnitřní hranice schengenského prostoru, snížil by se roční výkon bavorské ekonomiky až o 1,9 miliardy eur (51,3 miliardy korun), tedy až o 0,36 procenta," uvedl analytik mnichovského ekonomického institutu Ifo Gabriel Felebermayr.

Ekonomické dopady

Už nyní podle něho kontroly na hranicích mezi Bavorskem a Rakouskem snižují výkonnost nějvětší německé spolkové země o 0,11 procenta HDP. „Kontroly osob na hranicích mají na ekonomiku podobný dopad, jaký by mělo zavedení dovozního cla ve výši 0,5 procenta," upřesnil Felbermayr. Přes bavorsko-rakouskou hranici přichází do Německa většina migrantů.

Jak by se případné zavedení podobných kontrol na českých hranicích dotklo domácí ekonomiky, není úplně jasné, protože analýza podobná té bavorské nebyla podle dostupných zdrojů v Česku vypracována. Každopádně všichni se shodují v tom, že s ekonomickými dopady by Česko počítat muselo. „Je to neodhadnutelné. Obecně lze říci, že by se zhoršila logistika, což by mělo i psychologický efekt na firmy, které schengenský prostor vnímají jako jeden trh. Pak by se nějakou dobu soustředily třeba jen na dva," míní třeba šéf Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR Karel Havlíček. Podle něho by bylo zavedení kontrol návratem do minulosti. „Evropa by měla migrační krizi řešit jinak. Je natolik bohatá na to, aby si nějaké nástroje zajistila," doplnil.

Česko se ovšem na hraniční kontroly už podle MfD připravuje. V březnu policie vypsala tendr na nákup takzvaných schengenbusů, které by mohla na kontroly nasazovat. Jednalo by se o mobilní pracoviště cizinecké policie.