Bosenští muslimové tvoří největší skupinu ze západního Balkánu bojující na straně Islámského státu v Sýrii a Iráku. Vedle nich jsou tam rovněž bojovníci, kteří pocházejí z Kosova, Albánie, Makedonie, Černé Hory a Srbska.

Podle zprávy Atlantické iniciativy odhadovaný počet 188 dospělých bosenských bojovníků během tříletého období do konce loňského roku poklesla na nynějších 91. Do Bosny se jich vrátilo 47 a 50 bylo zabito. Letos v dubnu byla méně než polovina Bosňanů v Sýrii ve věku vojenské služby, zatímco kromě nich tam bylo 52 žen a 80 dětí. Některé z dětí, které do tohoto regionu přišly se svými rodinami, se už připojily k bojovým jednotkám IS.

Podle svědků a sociálních médií chlapci ve věku 13 a 14 let procházejí vojenským výcvikem, než jsou posílání do bojových oddílů. Zpráva bosenských expertů uvádí, že nejméně jeden z nezletilců byl zabit jako člen takové jednotky, a v této souvislosti vyzývá bosenské úřady, aby zabránily odvádění dětí do oblastí konfliktů.

Generace dětí vyrůstající na bitevních polích

„Vidíme zcela novou generaci dětí, které vyrůstají na bitevních polích nebo v jejich blízkosti," cituje Reuters spoluautora zprávy Vlada Azinoviče. „Jsou jako časované bomby pro kteroukoli zemi, v níž mohou skončit," dodává.

Odjezdy do Sýrie a Iráku a návraty do Bosny se podle autorů zprávy téměř zcela zastavily počátkem letošního roku, protože bosenské úřady začaly přísně stíhat osoby, které se chtějí přidat do bojů na straně IS, i těch, které se vrátily.

Bosenští muslimové jsou celkově umírnění, ale někteří přijali radikální islám od zahraničních bojovníků, kteří přišli do Bosny během války v letech 1992 až 1995, aby bojovali po boku tamních muslimů proti pravoslavným Srbům a katolickým Chorvatům. Někteří vytvořili ilegální komunity, jež chce umírněná bosenská islámská organizace uzavřít. Kvůli tomu se podle zprávy Atlantické iniciativy mohou duchovní a majetek oficiální bosenské islámské obce stát terčem odvetných útoků.