Již od loňského prosince Facebook odstraňuje ta tvrzení o koronavirové nákaze, která odborníci z oblasti péče o lidské zdraví demaskovali jako nepravdivá. V pondělí společnost tuto politiku rozšířila s tím, že odnynějška se zaměřuje i na běžné antivakcinářské titulky a prohlášení. Informuje o tom server Science Alert.

Antivakcinářské konspirace půjdou pryč

"Po konzultacích s předními zdravotnickými organizacemi, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) rozšiřujeme seznam falešných tvrzení, která budeme odstraňovat, o další odhalené výroky o koronaviru a vakcínách," uvedl v aktualizovaném prohlášení na oficiálním blogu Facebooku Guy Rosen, viceprezident firmy pověřený otázkami integrity.

Mezi titulky a výroky, které bude firma mazat, patří třeba následující: Covid-19 je vyroben člověkem nebo uměle. Očkování není účinné při předcházení nemocem, před kterými má chránit. Je bezpečnější dostat nemoc, než se nechat očkovat. Vakcíny jsou toxické, nebezpečné nebo způsobují autismus. 

Facebook bude také odstraňovat vymyšlená tvrzení o tom, že vakcíny mění lidskou DNA nebo že způsobují neplodnost, a dále falešné výroky o původu a výrobě vakcín a o jejich účinnosti.

Otázky a odpovědi

Ale jak víme, že SARS-CoV-2 opravdu nebyl vyroben v laboratoři, ptá se server Science Alert. "Vědci vědí, že kdyby byl, existovaly by důkazy o manipulaci v genetických datech," odpovídá si na tuto otázku. "Tisíce vědců po celém světě sekvenovali genom viru, způsobujícího covid-19, a zveřejnili výsledky, ke kterým došli. Neexistují žádné stopy, že by byl tento genom modifikován nástroji, jež máme k dispozici."

A jsou vakcíny opravdu bezpečné? "Výroba vakcíny byla urychlena, ale všechny schválené vakcíny proti covid-19 prošly stejně přísnými klinickými zkouškami v laboratoři a také u lidí jako jakékoli jiné vakcíny na trhu," uvádí Science Alert.

Dodává, že k dispozici je nepřeberné množství údajů o bezpečnosti očkování, a přestože existuje několik vzácných případů lidí, kteří mohou být na nějakou složku jedné z vakcín alergičtí - což se může stát u všech léků - výsledky ukazují, že vakcíny schválené k použití jsou bezpečné i účinné.

Ale co svoboda projevu? Podle prohlášení společnosti Facebook bylo na jejích platformách Facebook a Instagram odstraněno již více než 12 milionů druhů různého obsahu, jež obsahovaly "dezinformace, schopné vést k bezprostřední fyzické újmě". Od loňského dubna doprovodila společnost varovným oznámením zhruba 50 milionů "kusů" obsahu.

Facebook také v pondělí oznámil, že poskytne nevládním a neziskovým organizacím, agenturám OSN a státním zdravotnickým institucím reklamní prostor v hodnotě 120 milionů dolarů na šíření informací o zdravotní prevenci a o očkování proti covid-19.

"V roce 2021 se zaměříme na podporu vedoucích představitelů zdravotnictví a veřejných činitelů v jejich úkolu oočkovat miliardy lidí proti covid-19," uvedl ve svém prohlášení Kchang-Sing Ťin, šéf odboru Facebooku pro zdraví.

Dříve tomu bylo jinak

Facebook vždy tak ostražitý proti dezinformacím nebyl. Někteří dřívější studie ukázaly, že prostředí sociálních sítí podněcuje polarizaci společnosti a je vhodným prostředkem k šíření falešných zpráv. V návaznosti na pandemii a zejména na nepokoje ve Spojených státech, kde 6. ledna došlo k incidentu v Capitolu, však platforma začala podle Science Alert otevřeněji bojovat proti dezinformacím.

"Hodně lidí to může považovat za útok na svobodu projevu. Skutečnost je však taková, že mnohé z toho, co vidíme na sociálních sítích, vytvořily falešné účty a internetové boty, tedy počítačové programy, často vyrobené s jediným cílem, zabránit očkování a šířit dezinformace," uvádí Science Alert. 

Studie vedená americkou Univerzitou Carnegieho–Mellonových loni v květnu zjistila, že 45 až 60 procent twitterových účtů sdílejících informace o covid-19 představují ve skutečnosti pravděpodobně internetové boty.

Řada z těchto účtů například šířila loni na jaře krátce po zavedení karantény narativ, že by se ve Spojených státech měla karanténa ukončit a všechno znovu otevřít.

Při sdílení informací o průběhu amerických a dalších voleb, o politických událostech a o přírodních katastrofách tvoří internetové boty podle Science Alert obvykle kolem 10 až 20 procent diskuse.

Výzkumnice v oblasti sociálních médií Jeanna Matthewsová z Clarksonovy univerzity v New Yorku nadnesla loni otázku, zda by platformy sociálních médií, jako je Facebook, neměly zasahovat více.

"Nečinost se často zdůvodňuje obavami o svobodu projevu, ale patří ke svobodě projevu právo vytvořit 100 tisíc falešných účtů s výslovným účelem šířit lži a chaos a rozdělovat společnost?" napsala pro titul The Conversation.

Celý seznam výroků o covid-19, které již Facebook na své platformě nepovolí, si můžete přečíst v češtině zde. Je přitom možné, že některá tvrzení se do něj budou ještě postupně doplňovat.