Prezidentská kandidátka řekla, že vyzvala své právníky, aby všechny pracovní e-maily předali ministerstvu zahraničí, a do jejich práce pak už nijak nezasahovala. Rovněž uvedla, že nikdo během doby, kdy byla v ministerské funkci, nezpochybnil její používání soukromého e-mailu pro pracovní záležitosti. Zaměstnanci úřadu sdělili FBI, že zprávy od Clintonové měly v poli odesílatele jen H, protože adresa soukromého poštovního serveru byla skrytá.

Clintonová podle svých poradců pravidelně měnila svůj telefon Blackberry. Ministryně také kontaktovala svého předchůdce Colina Powella v lednu 2009, aby se ho zeptala na jeho zkušenosti s používáním telefonu Blackberry, když byl ve funkci. Powell jí doporučil velkou obezřetnost.

Někdejší ministryně také FBI sdělila, že si nevzpomíná na žádné školení o tom, jak zacházet s utajovanými informacemi a federálními záznamy. Dodala, že na ministerstvu panovala skepse ohledně stavu tamní počítačové sítě; při této příležitosti připomněla případy, kdy byly vládní systémy zkompromitovány.

Skandál s e-maily se táhne od jara 2015. Tehdy vyšlo najevo, že Clintonová jako šéfka americké diplomacie v letech 2009 až 2013 komunikovala přes soukromou elektronickou poštu. Přišlo se na to, když ministerstvo zahraničí požádalo bývalé ministry o zaslání služební elektronické komunikace kvůli archivaci. Clintonová prý předala úřadu 55.000 stránek úředních emailů, které však byly uloženy v její soukromé schránce.

FBI, který se případem zabýval, kauzu odložil, přestože Clintonovou za "krajně nedbalé" využívání soukromého serveru kritizoval. Vyšetřovatelé ale nakonec dospěli k názoru, že nespáchala žádný zločin. "Mailovou aféru" Clintonové nicméně v rámci nynější předvolební kampaně využívá její soupeř v souboji o Bílý dům, kandidát republikánů Donald Trump.