Slovákům ve Ficových očích ale jednak práva vyplývající z charty zůstanou, a navíc si vybojovali, že lídři EU přijali usnesení, že mezi listinou a dekrety není žádný vztah.
„Zabili jsme jednou ranou dvě mouchy,“ řekl Fico v noci na pátek. „Na rozdíl od České republiky,“ podotkl.
„Dosáhli jsme, že charta základních práv Evropské unie na Slovensku zůstala platit v plném rozsahu a (lidé) mají plnou právní ochranu… Za druhé jsme dosáhli elementárního výkladového pravidla, které definitivně vylučuje jakékoli úvahy o politickém nebo právním propojení Benešových dekretů a charty,“ řekl slovenský premiér.
Právě z obav o možné prolomení dekretů někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše a z případného uplatnění majetkových nároků sudetských Němců vystěhovaných z poválečného Československa zdůvodňoval český prezident Václav Klaus svůj požadavek dojednat výjimku z Listiny základních práv EU před dokončením české ratifikace lisabonské smlouvy o unijní reformě.
Možné prolomení Benešových dekretů nehrozí
V závěrech nynějšího bruselského summitu bude zopakovány dvě pasáže z Listiny základních práv. V jedné z nich se říká, že listina „se týká členských států EU jen tehdy, když uplatňují právo unie“. Benešovy dekrety však nejsou součástí unijního práva, nýbrž právních pořádků Česka a Slovenska. Podle Fica to jasně potvrzuje dřívější postoj Bratislavy, že mezi Listinou základních práv a Benešovými dekrety žádný vztah není a že tudíž v případě vstupu „Lisabonu“ v platnost možné prolomení dekretů nehrozí.
„Občané Polska, Velké Británie a za nějakou dobu i České republiky nebudou moci požádat domácí soud nebo soudní dvůr v Lucemburku o ochranu, když dojde k porušení některých práv, která jsou uvedena v chartě základních lidských práv,“ řekl Fico. V praxi dojednaná výjimka podle něj jen znamená, že Češi budou na rozdíl od Slováků z uplatňování charty vyňati.
Český premiér Jan Fischer v noci na dnešek naopak zdůraznil, že dojednaný kompromis, díky němuž Česko získá výjimku z Listiny základních práv EU, nesníží standard ochrany českých občanů, a to ani v oblasti sociálních práv. „Jsem přesvědčen, že občanům se touto výjimkou nedostává žádné závažné újmy,“ řekl. Připustil nicméně, že bude vše ještě třeba v Česku hodně vysvětlovat.
Čtěte také: EU se dohodla na "Klausově" výjimce k Lisabonu