V Egyptě 8. dubna během násilné demonstrace proti prudce stoupajícím cenám jídla, hlavně chleba zemřel po zásahu z policejní pušky malý chlapec, měsíc předtím si podobné bouře na několika místech země vyžádaly dokonce dva mrtvé.

Hladové nepokoje zasáhly před týdnem také Haiti, kde základní potraviny jako kondenzované mléko, rýže, fazole a ovoce zdražily oproti konci loňského roku o polovinu a ceny paliv se dokonce ztrojnásobily.

Krize míří do OSN

Po protestech, které zasáhly kromě výše uvedených zemí také Niger, Indonésii, Kamerun a další chudé země, už situace znepokojila i Spojené národy, jejichž tajemník Pan Ki-mun se rozhodl ji zařadit na pravidelnou schůzku představitelů organizace. Ta proběhne 28. a 29. dubna ve švýcarském Bernu.

„Hlavními tématy setkání budou potravinová krize a klimatické změny,“ řekla agentuře Reuters Marie Heuzéová, ředitelka Informační služby OSN v Ženevě.

Odborníci jsou ale pesimističtí. Trh sice podle nich bude schopen současný výkyv vyvážit, chvíli to ale potrvá. Úplná stabilizace cen může trvat až deset let, po něž se budou muset lidé vyrovnat s vyššími cenami potravin. To ale v případě chudých zemí to může představovat neřešitelný problém.

Lépe už bylo

„Co se týče potravinových nepokojů, to nejhorší je bohužel zřejmě před námi,“ domnívá se Dominique Strauss-Kahn, který stojí v čele Mezinárodního měnového fondu. „Zasáhne to statisíce lidí,“ dodal.

Za současné problémy může mimo jiné růst spotřeby biopaliv. Ta odčerpávají část původně potravinářské produkce do výroby.

„Když se (biopaliva) vyrábějí z původně potravinářských surovin, představuje to velký morální problém,“ řekl Strauss-Kahn v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1.