Finská soudní lékařka Helena Rantaová, která v lednu 1999 vyšetřovala v Kosovu tzv. Račacký masakr, byla vystavena silnému tlaku, aby představila Srby jako vrahy albánských vesničanů. Rantaová to uvedla v knize, kterou s ní sepsal finský novinář Kaius Niemi.

Tehdejší šéf Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě americký diplomat William Walker po ní dokonce hodil polámanou tužkou při vzrušeném rozhovoru, protože v posudku nenašla dostatečně přesvědčivá slova na popis srbského zločinu.

Rantaová, která se zúčastnila vyšetřování masakrů nejen v Kosovu, ale i v dalších konfliktních místech světa, to nyní uvedla v knize, která vyšla v Helsinkách.

William Walker po odhalení tzv. Račackého masakru uvedl, že srbští vojáci při něm zavraždili 45 kosovsko-albánských civilistů ve vesnici Račak jižně od Prištiny. V březnu roku 1999 následovalo bombardování Srbska letouny NATO, které trvalo 78 dní a přinutilo srbské jednotky stáhnout se z Kosova.

OBSE však nikdy nebyla schopna dokázat, co se vlastně v Račaku stalo.

Finský komentátor událostí na Balkánu Ari Rusila uvedl, že Walker měl podle rozšířeného názoru za úkol pomoci Kosovské osvobozovací armádě UCK vytvořit iluzi masakru, který by mohl být připsán srbských jednotkám.

„UCK posbírala své členy, kteří zahynuli v bojích se srbskými bezpečnostními jednotkami, navlekla je do civilních šatů a potom pozvala pozorovatele,“ uvedl Rusila v komentáři ke knize Heleny Rantaové.

Diplomat Walker však oběti označil za albánské civilisty a jako vykonavatele zločinu srbské jednotky.

„Je třeba, abychom si zapamatovali, co se stalo v Račaku. … Nevinní lidé, ženy a děti, byli odvedeni ze svých domovů do jedné rokle, přinuceni kleknout do prachu a skoseni palbou,“ řekl pak tehdejší americký prezident Bill Clinton.

Ratila to nyní označil za příklad informační války, která byla vedena proti Srbsku. Skutečnost podle něj byla jiná, než prohlášení pro mezinárodní veřejnost.

„Byla jsem zmatená a nebyla jsem připravena odpovědět. Ta těla patřila teroristům, srbským vojákům a obyvatelům vesnice,“ uvedla Rantaová o nátlaku, který na ni vyvinul americký diplomat. Aby svou zprávu upravila proti Srbům, žádali i finští diplomaté, kteří se ozvali z Helsinek.

Zprávu pod tlakem přepracovala a předložila mezinárodní veřejnosti. Avšak stále má uschovánu tu původní.