Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

23. 11. 2017

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Kliknutím zvětšíte

Fikret Alić | Foto: ČTK/Twitter/

Ratka Mladiče, bývalého velitele bosensko-srbské armády, který byl také nazýván „řezníkem Bosny“, ve středu odsoudil Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Za zločiny proti lidskosti a genocidu spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 dostal doživotí.

"Spravedlnost nakonec vyhrála a válečný zločinec byl odsouzen. Tento příklad tak může v budoucnu zabránit těmto hrůzným válečným zločinům," řekl Fikret Alič, který postával v davu lidí s fotografií titulní stránky časopisu Time ze 17. srpna 1992. Ta zachycuje vyhublého muže v jednom z táborů, kde během války věznili bosenské muslimy.

Právě on byl jedním ze symbolů válečných zločinů, které na muslimském obyvatelstvu páchala armáda.

"Tím mužem na obrázku jsem já, můžu tak dosvědčit všechny zločiny, jichž se generál (Mladič) dopustil,“ řekl Alič listu Independent. "Nestydí se nechat se nazývat hrdinou? Měl by se stydět!“ dodal.

Ikonický snímek Alič vznikl v roce 1992, kdy tehdejší bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžič pozval do země zahraniční novináře. Chtěl ukázat, že zde armáda nepáchá žádné zločiny. V té době totiž čelil nařčení, že v zemi provozuje koncentrační tábory.

Novináři se tak dostali k táboru Omarska a do Trnopolje. Zde našli zubožené muže a chlapce, mezi nimiž postával i na kost vyhublý Alič. Novináři zde pořídili sérii fotografií a s Aličem dokonce prohodili několik slov.

Mladič je vinný z válečných zločinů v Jugoslávii, dostal doživotí

Pětasedmdesátiletý Mladič byl odsouzen za genocidu ve Srebrenicích. Kdy během tohoto masakru bosenskosrbské síly v létě 1995 povraždily osm tisíc zajatých muslimských mužů, včetně chlapců a velmi starých mužů.

Toto hromadné zabíjení bylo nejhorší v Evropě od druhé světové války. Soudce Alphons Orie při četbě rozsudku označil Mladičovy činy za "jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti".

Zároveň dodal, že tento případ by měl sloužit jako varování ostatním pachatelům zvěrstev, "že nebudou unikat spravedlnosti, bez ohledu na to, kde jsou, ani na jak dlouho to trvat.“

Boje v Iráku jsou téměř u konce. Jednotky vyhání z pouště poslední islamisty

Mladičovo usvědčení se považuje za vítězství mezinárodní justice. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zeid Ra'ad Al Hussein nazval bývalého generála "ztělesněním zla" a označil stíhání za "důkaz toho, o co je mezinárodní spravedlnost". Pozůstalí, zejména ženy, známé jako matky Srebrenice, při vyřčení rozsudku tleskaly.

Mladičův syn Darko odsouzení odmítl a řekl: "Nejsem překvapen". Podle něj byl soud „naprosto zaujatý." Mladičovi advokáti následně uvedli, že mají v úmyslu odvolat se.

Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 tisíc životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.