Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov o tom v zákulisí Valného shromáždění OSN mluvil vlastně otevřeně. „Mali požádalo naše soukromé vojenské společnosti, aby vycvičily jejich jednotky ke zvýšení bezpečnosti země ohrožené džihádem a destabilizací,“ řekl na konci září podle informací francouzského deníku Le Figaro. Po vyslání svých vojáků do Sýrie, Libye a Středoafrické republiky tak Moskva bez uzardění odhalila svou novou africkou strategii. Dalším cílem je Mali, kde mimo jiné operuje i český kontingent.

Šéf ruské diplomacie v New Yorku hovořil o tom, že Moskva nijak o toto nové africké angažmá neusilovala. Samozřejmě se ale nezmínil o najímaných vojácích, tzv. Wagnerovcích. Tyto žoldáky organizuje a sponzoruje tajemná postava z Putinova okolí oligarcha Jevgenij Prigožin. Stále viditelnější stínová armáda operuje již v různých částech světa. Zájmům ruské moci napomáhá v Sýrii, Libyi či Středoafrické republice, přičemž oficiálně není Kreml do těchto často kontroverzních operací zapojen.

„Pokud tomu dobře rozumím, Francie chce výrazně omezit své síly bojující proti džihádistům v Kydalu na severu země. Tudíž, Francouzi už tam nejsou a regionu stále vládnou teroristé,“ okomentoval francouzskou operaci Barkhane Lavrov.

Nová aktivita Ruska se shoduje s počátkem francouzského odchodu z Afriky. „Je to jen částečné stažení a bude to postupné. Spíše to je reorganizace,“ brání se podle francouzského pravicového deníku Paříž, která tak neobratně popírá, že by plánovala vojenský ústup ze Sahelu. Jenže Moskva to vzala jako signál pro své „zelené mužíčky“. Wagnerova skupina v Mali je pro západní Evropu nepřijatelná, ale pro Francii se jedná o překročení červené linie. Vnáší totiž problémy do její vojenské angažovanosti a do vztahů s bývalými africkými koloniemi.

Z moskevského pohledu to vše ale vypadá trochu jinak. Rusové se totiž nepovažují za nějaké cizáky. Mali je zemí, se kterou vojensky spolupracují desítky let. Téměř 10 tisíc malijských vojáků a důstojníků bylo vycvičeno v sovětských a poté ruských vojenských akademiích. Sovětský svaz podporoval Mali v průmyslových a infrastrukturních projektech, například při výstavbě letiště Gao. Tato spolupráce nebyl v podstatě nikdy přerušená. Třeba před měsícem Rusko podle smlouvy podepsané v roce 2020 dodalo Mali čtyři transportní vrtulníky.

Až tisícovka žoldáků

Podle důvěryhodných zdrojů by do této chudé země na kraji Sahary mělo vyrazit 500 až tisíc ruských žoldnéřů. Celá akce ale může ještě narazit na finanční otázku, protože celá zátěž má ležet na malijské straně. A současná vláda Mali je  tiše podporována Západem. Přesto na konci prázdnin podle informací BBC Russia Moskvu navštívil malijský ministr obrany Sadio Camara. Ve stejné době zahájili Wagnerovci přípravy. „Příspěvky na ruské sociální síti VKontakte stále dokazují, že náborová kampaň pro misi v Mali pokračuje,“ poznamenala BBC.

Wagnerovci hledají mimo jiné francouzsky mluvící překladatele, zdravotníky, chirurgy, internisty, kuchaře a řidiče. Nabízena je práce pro všechny vojenské specialisty, zejména ženisty, operátory dronů a mechaniky. Požadován je věk mezi 23 až 45 lety, minimální měsíční mzda má startovat na 150 tisících rublech, tedy necelých 50 tisících korunách, plus výkonnostní prémie. Rekruti jsou cvičeni v Molkinu na základně skupiny Wagner v Krasnodarském kraji v jižním Rusku.

„Rusko využívá protifrancouzské nálady v Africe k rozšíření svého vlivu,“ uvedl pro Le Figaro Igor Delanoë z think tanku L’Observatoire a upozornil na fakt, že již od srpna loňského roku se ruská média situací v Mali v nebývalé míře zabývají. „To může v očích veřejnosti sloužit jako ospravedlnění zásahu.“ Vlivný ideolog Kremlu Alexander Dugin nedávno prohlásil, že „Rusko nemá v Africe na rozdíl od Francie koloniální historii. Naopak naše historie spolupráce s africkými zeměmi a antikoloniálními hnutími je dlouhá a obvykle pozitivní. Je nejvyšší čas, aby Rusko přišlo do Mali.“

Jak však pro list poznamenal důvěryhodný moskevský zdroj, „pokud se Wagnerovci skutečně v Mali usadí, nebudou schopni nahradit francouzské síly. Nemají na to zdroje ani vůli. Pro rozsáhlý Sahel je potřebná masivní a proto velmi drahá logistická, letecká a zpravodajská podpora.“

Tak k čemu to všechno Rusům je? ptá se Le Figaro. Cíle mohou být různé. Zmiňuje se například blízkost Mali ke Guineji, kde má Rusko vážné ekonomické zájmy. „Moskva chce, aby se Wagnerova skupina v regionu prosadila a tím připomněla její přítomnost v euroatlantické mocenské hře,“ vysvětlil Delanoë. Stručně řečeno, Moskva pokračuje ve svém lemování jižní hranice NATO. A to až k pásu Sahelu a Sahary.