Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gagarin prý zahynul kvůli ztrátě hermetičnosti kabiny

Moskva - Spekulace o smrti prvního kosmonauta Jurije Gagarina neustávají ani více než čtyři desítky let po záhadné katastrofě cvičné stíhačky s Gagarinem a dalším pilotem na palubě.

9.1.2010 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NASA

Skupina nezávislých expertů pod vedením penzionovaného plukovníka ruského letectva Igora Kuzněcova nyní dospěla k závěru, že Gagarin a jeho instruktor Vladimir Serjogin 27. března 1968 zahynuli nejpravděpodobněji v důsledku ztráty hermetičnosti kabiny jejich stíhačky MiG-15 UTI. Uvedl to dnes ruský server argumenti.ru.

Podle Kuzněcova, někdejšího experta na údržbu a opravy letecké techniky, ve stíhačce – zřejmě vinou pilota, který s migem letěl dříve – zůstal otevřen přívod ventilace. Ve výši 3000 metrů kabina ztratila hermetičnost. Piloti zřejmě propadli panice a snažili se dostat z potíží střemhlavým letem. Ten byl však tak prudký, že letci ztratili vědomí a neovladatelný letoun narazil do země.

Spekulacím by měl být konec

Tato hypotéza se podle Kuzněcova zdá být nejpravděpodobnější příčinou neštěstí. Měla by se stát i oficiální verzí a tak skoncovat i se všemi spekulacemi, které sahají až ke spikleneckým teoriím, že se tehdejší sovětské vedení rozhodlo Gagarina úmyslně zbavit, ze žárlivosti na popularitu tehdy čtyřiatřicetiletého prvního člověka ve vesmíru.

Jiní experti ale upozorňují i na další možné verze neštěstí, kterými kromě selhání přístrojů či jiných systémů stíhačky mohla být i srážka s hejnem ptáků nebo s meteorologickým balonem či prostá pilotní chyba.

Gagarin, ačkoliv byl v Sovětském svazu i za jeho hranicemi v podstatě symbolem sovětských leteckých a kosmických úspěchů, nalétal od svého zařazení do kosmického programu v roce 1960 jen 78 letových hodin, a to vždy s instruktorem.

V minulosti se objevily i teorie, podle nichž se Gagarin a jeho instruktor stali oběťmi teroristického útoku, únosu mimozemšťany anebo prý byli oba opilí, ačkoliv toto podezření mělo vyloučit zveřejnění lékařské zprávy o předletové prohlídce a rozboru krve po pádu.

Černé skříňky tehdy ještě nebyly

„Živnou půdou“ pro nejrůznější fabulace o příčinách katastrofy je zejména to, že tehdy zřízená státní vyšetřovací komise nedospěla k žádnému konkrétnímu závěru. Jistě, tehdy se ještě nepoužívaly takzvané černé skříňky, které monitorují technický stav stroje a činnost posádky. Komise nenalezla na letounu žádné závady, nic, co by nasvědčovalo vypuknutí požáru, žádné stopy po výbušninách. Mnozí odborníci ale nyní soudí, že se komise úmyslně, z ideologických a resortních důvodů vyhnula skutečným příčinám katastrofy.

Milan Halousek, předseda astronautické sekce České astronomické společnosti, před časem za nejpravděpodobnější příčinu havárie Gagarinovy stíhačky označil snahu vyhnout se srážce s jiným letadlem, které dosud nebylo přesně identifikováno. Patrně mohlo jít o tehdy přísně tajný Suchoj Su-11. Právě srážce s ním se prý MiG-15 s Gagarinem a Serjoginem na palubě snažil vyhnut, manévr však nezvládl a zabořil se do země u obce Novoselovo nedaleko Moskvy.

Známý kosmonaut Alexej Leonov ve své vzpomínkové knize tvrdí, že v inkriminovaný den prolétal nedaleko v helikoptéře a jasně slyšel dvě rány oznamující přechod letadla na nadzvukovou rychlost. Nejednalo se tedy o Gagarinův MiG-15, v té době už zastaralý, ale o jiné, jemu neznámé letadlo.

Gagarin vyletěl do vesmíru jen jednou

Jurij Gagarin vzlétl do vesmíru 12. dubna 1961. Podruhé už se na oběžnou dráhu nedostal, stal se symbolem úspěchů sovětského kosmického programu a čas trávil především cestováním po světě a na recepcích. Po smrti byl spolu se Serjoginem pohřben na čestném místě u zdi moskevského Kremlu.

Podle bývalého inženýra konstruktérské kanceláře OKB-456 Michaila Rudenka ještě před Gagarinovým letem do vesmíru zahynuli tři jiní ruští letci. Prý z kosmodromu Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti byly v letech 1957, 1958 a 1959 vypuštěny tři kosmické lodi pilotované letci Ledovskichem, Šaborinem a Mitkovem. „Všichni zahynuli a jejich jména nebyla nikdy zveřejněna,“ tvrdil svého času Rudenko.

Podle oficiálních informací byl jedinou obětí před Gagarinovým letem 24letý Valentin Bondarenko, který zemřel 23. března 1961 při zkušebním výcviku v tlakové komoře, kde vznikl požár. Ani Gagarinův let o délce 108 minut se prý neobešel bez problémů, jako byla například ztráta spojení, netěsnící poklop nebo potíže při přistávání.

Autor: ČTK

9.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kůň, který si "zahrál" v hollywoodském velkofilmu Troja z roku 2004, dnes stojí v tureckém městě Canakkale.
DOTYK.CZ
5

Trojský kůň nebyl žádným koněm, jde o chybu v překladu, tvrdí vědec

Unikátní bronzový kotel musel k lékařům.
11

FOTOGALERIE: Bronzové vědro přepisuje historii východních Čech

Prezidentem by se stal Zeman. Volilo by jej 41,5 procenta. Druhý by byl Drahoš

Současný prezident Miloš Zeman by v prezidentské volbě nyní získal 41,5 procenta hlasů. Bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše by volilo 30,5 procenta lidí a textaře Michala Horáčka 16,5 procenta. Další kandidáti mají výrazný odstup. Na čtvrtém místě je bývalý premiér Mirek Topolánek se čtyřmi procenty.

Radek Vondráček: Vládu s důvěrou budeme mít dříve než v létě

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pondělí začíná ustavující schůze Poslanecké sněmovny, během níž bude zvoleno její vedení. V čele zákonodárného sboru by měl díky hlasům ANO, Pirátů, SPD a KSČM stanout Radek Vondráček (ANO).

Povolební postup Babiše a Zemana schvaluje téměř polovina Čechů

Téměř polovina Čechů souhlasí s povolebním postupem předsedy vítězného hnutí ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro server Český rozhlas. Babiš se snaží o sestavení menšinové vlády. Prezident, který v Lánech přijal zástupce všech parlamentních stran, mu přislíbil první dva pokusy na získání důvěry Sněmovny.

AUTOMIX.CZ

V Boleslavi staví auta s pohonem 4x4 už 80 let. Některá byla vážně pozoruhodná

Současná obliba vozů třídy SUV s sebou přinesla i rostoucí zájem o pohon všech kol. Na tento trend samozřejmě musí reagovat i česká automobilka Škoda, která čtyřkolku nabízí v modelových řadách Octavia, Superb, Kodiaq a Karoq. Myšlenka pohonu všech kol sahá v Mladé Boleslavi až do 30. let minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT