V rámci kampaně „Svobodná Gaza“ hodlá skupina lidí ze 14 zemí, cestující ve dvou dřevěných lodích, upozornit na nelidské podmínky palestinských obyvatel Gazy, vzdálené od Kypru asi 240 námořních mil. Očekávají, že ke břehům pásmadorazí zítra.

Palestincům se podle aktivistů kvůli izraelské námořní blokádě nedostává potravin ani pohonných hmot.

„Je to už 41 let, co tyto vody přeplula nějaká loď, chceme být první,“ oznámil Američan Paul Larudee, jeden z organizátorů kampaně Svobodná Gaza.

Poslední pokus přistát v haifském přístavu s lodí cestující z Kypru, v níž se plavili Palestinci, ztroskotal v roce 1988. Plavidlo tehdy najelo na minu.

Mluvčí izraelské armády nepotvrdil, zda mají v úmyslu na loď zaútočit. „Zařídíme se podle situace,“ prohlásil jeho kolega z ministerstva zahraničí Arje Mekel.

Mezi aktivisty na lodích je jednaosmdesátiletá jeptiška, švagrová bývalého britského premiéra Tonyho Blaira či řecký poslanec. Vyslanci Svobodné Gazy vezou uvězněným Palestincům humanitární pomoc, především však chtějí na nelidskost blokády upozornit.

„Blokáda, kterou Izraelci na Gazu uvalili, není jen nezákonná v rámci mezinárodního práva, ale také nemorální,“ prohlásil Huvajda Arraf, Palestinec s americkým a izraelským občanstvím.

Dlouhá cesta k míru

Příměří mezi Izraelem a palestinskou samosprávou podle všeho nebude dosaženo tak brzo, jak se domnívá americký prezident George Bush, který tímto krokem chce korunovat konec svého funkčního období.

Izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová dnes varovala, že přílišný mezinárodní zájem by mohl uzavření smíru značně oddálit.

„Časový rámec je důležitý, ale důležitější je vzájemného porozumění, kterého musíme dosáhnout,“ řekla Livniová.

Její varování přichází tři dny před plánovanou izraelskou návštěvou jejího amerického protějšku Condoleezzy Riceové, která by si mírový proces přála urychlit.

Livniová se však domnívá, že jakékoli zásahy zvnějšku by mohly křehké vyjednávání jen narušit. To by podle ní mohlo vést až k nedorozuměním či násilnostem mezi oběma znesvářenými stranami.

Že je cesta k příměří či k ustavení nového palestinského státu ještě velmi dlouhá, dokládá i událost z minulého týdne.

V úterý 12. srpna nabídl izraelský prezident Ehud Omert Palestincům 93 procent území Západního břehu Jordánu, které by přešlo pod palestinskou správu. Zbylých sedm procent osídlení, kde by židovské osady zůstaly, by vyměnil za území v Negevské poušti.

Palestinci však jeho nabídku odmítli. Jejich mírový vyjednávač Saeb Erekát uvedl, že je spíš zajímá návrat palestinských uprchlíků a budoucí dělení Jeruzaléma. Jeho východní část by se totiž měla stát hlavním městem nového palestinského státu.