Genscher, který byl německým ministrem zahraničí téměř nepřetržitě v letech 1974 až 1992, patří k hlavním německým osobnostem spjatých se znovusjednocením Německa.

Za nejslavnější okamžik v kariéře tehdejšího ministra zahraničí SRN je označováno jeho oznámení z balkonu západoněmecké ambasády v Praze adresované až čtyřem tisícům východoněmeckých uprchlíků na zahradě velvyslanectví, že budou moci vycestovat do Spolkové republiky. Právě tento exodus nespokojených východních Němců přispěl k tomu, že režim v Německé demokratické republice následně padl.

„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování…," vyslovil Genscher slavnou půlvětu, jejíž konec zanikl ve vřavě jásajících běženců. „…byla umožněna," prozradil konec věty po téměř 25 letech její autor v rozhovoru s DPA.

Na základě ujednání s NDR první vlna utečenců mohla z velvyslanectví v Praze na počátku října odjet zvláštními vlaky přes území tehdejšího východoněmeckého státu do bavorského Hofu.

Věcně a bez okras

Z nekvalitních dobových záběrů je patrné, že šéf západoněmecké diplomacie oznámení pronesl vcelku nevzrušeně. „Předsevzal jsem si, že budu hovořit zcela věcně a bez okras, abych nevzbudil dojem, že chci, aby toto sdělení, u něhož mi byla jasná reakce uprchlíků, vyznělo triumfálně," vysvětluje nyní Genscher.

„Bylo jisté, že ve vedení NDR byli i odpůrci otevření ambasády. Těm neměl být dán dodatečný důvod otevření ještě zabránit," říká politický veterán liberální strany FDP.

V srpnu navíc Genscher v rozhovoru s německým časopisem Bunte prozradil, že během své slavné řeči trpěl srdeční arytmií.

Jeho pražské oznámení zná většina lidí z takřka pokoutně pořízených záběrů. „Nehovořil jsem v rozhlasovém studiu, ale z balkonu velvyslanectví s provizorně instalovanými reproduktory. Aby mi nemohli předhazovat, že otevření velvyslanectví využíváme k propagandě, poprosil jsem kameramany o pochopení, že jsem je na ambasádu nevpustil," vzpomíná Genscher. „Záběry, které znáte, jsou záběry kameramana, který si přesto, a sice zezadu, přístup zajistil. Proto tak špatné světlo a kvalita zvuku," vysvětlil Genscher.

Barokní Lobkovický palác, v němž německé velvyslanectví sídlí, má pro Němce díky událostem z podzimu 1989 velký symbolický význam, který byl jedním z důvodů, proč Berlín usiloval o koupi malostranské budovy. Na konci letošního srpna ministři zahraničí Lubomír Zaorálek a Frank-Walter Steinmeier oznámili, že se obě strany nakonec dohodly na pronájmu paláce na dalších 50 let.